Švýcarské farmaceutické společnosti Novartis a Roche patří k několika málo farmaceutickým gigantům, kteří stále investují do zajištění přístupu k lékům v chudších zemích. Geopolitické napětí, obchodní tlak ze strany USA a rostoucí zaměření na bohaté trhy však ohrožují dosažený pokrok.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nemají přibližně dvě miliardy lidí na světě přístup k základním lékům. Většina z nich žije v zemích s nízkými a středními příjmy.
Nadace Access to Medicine Foundation se sídlem v Nizozemsku již více než dvě desetiletí vyzývá dvacet největších farmaceutických společností, aby zpřístupnily své léky nejchudším pacientům na světě. Většina společností uvádí léky na trh v zemích s nízkými příjmy jen zřídka. Pokud tak učiní, jsou jejich ceny příliš vysoké nebo zdravotnické systémy nejsou dostatečně vybavené k tomu, aby jejich podávání zajistily.
Desáté vydání žebříčku Access to Medicine Index, které nadace zveřejnila v úterý, ukazuje, že přístup k lékům se přesunul z okraje firemních aktivit do centra jejich podnikání.
„Když jsme začínali, firmy se přístupu k lékům věnovaly spíše okrajově, z dobré vůle, nešlo o nedílnou součást jejich fungování. Dnes se toto téma dostává na jednání vedení společností i do jejich obchodních plánů,“ uvedla v tiskové zprávě generální ředitelka Access to Medicine Foundation Jayasree Iyerová.
Většina velkých farmaceutických společností dnes při výzkumu a vývoji i plánování dodávek zvažuje, jak rozšířit globální dostupnost svých produktů. Podle žebříčku se nyní takzvaný plán zajištění dostupnosti týká přibližně 68 procent lékových kandidátů v pozdních fázích vývoje, což je více než trojnásobek oproti roku 2018.
Švýcarský farmaceutický gigant Novartis, který se již podruhé za sebou umístil na prvním místě žebříčku, má plány na zajištění dostupnosti téměř u všech lékových kandidátů v pozdních fázích klinických studií. Stanovil také měřitelné cíle týkající se počtu pacientů, kterým se jeho produkty dostanou.
Konkurent Roche se sídlem v Basileji se posunul na šesté místo, o které se dělí se společností Boehringer Ingelheim. V roce 2024 mu přitom patřila jedenáctá příčka. K posunu přispělo mimo jiné úsilí o rozšíření přístupu k onkologickým lékům a provádění klinických studií v subsaharské Africe.
Geopolitické překážky
Výkonnost farmaceutického průmyslu však podle zprávy „stagnuje“. Přechod od plánů na papíře k jejich realizaci a měřitelným změnám, například k vyššímu počtu pacientů, kteří mají k lékům přístup, postupuje pomalu. Geopolitické překážky situaci neusnadňují a ohrožují dosažený pokrok, uvedla Iyerová.
Nacionalistické tlaky vedou společnosti k tomu, aby se více zaměřovaly na domácí trhy, zatímco drastické škrty v rozpočtech na mezinárodní pomoc ohrožují financování výzkumu opomíjených nemocí i budování infrastruktury potřebné k distribuci život zachraňujících terapií.
„Spoléhali jsme na to, že tato skupina společností má rozsáhlé portfolio vyvíjených léků a investuje do prioritních nemocí. Celkový počet lékových kandidátů však v posledních letech výrazně klesl,“ řekla Iyerová serveru Swissinfo. „To by mělo být pro toto odvětví varovným signálem a podnětem k otázce, zda skutečně vyvíjíme správné léky, které svět potřebuje.“
Počet projektů zaměřených na vývoj léků proti opomíjeným tropickým nemocem, jako je horečka dengue, klesl na třetinu úrovně z roku 2018, kdy dosáhl svého vrcholu. Pouze 23 procent klinických projektů farmaceutických společností se zaměřuje na tyto nemoci, přestože jejich dopad v chudších zemích narůstá.
Ještě před pandemií covidu-19 společnosti opouštěly výzkum infekčních nemocí a upřednostňovaly oblasti s vyšším potenciálem zisku, jako je onkologie. Současný trend vývoje léků proti obezitě pouze posílil přesun investic k trhákům zaměřeným na bohaté země.
Existují však i výjimky. Novartis nadále vyvíjí léky proti malárii, lepře a Chagasově chorobě, tedy nemocem, které se vyskytují převážně v rozvojových zemích. V roce 2025 uvedl Novartis na trh první antimalarickou léčbu určenou novorozencům a kojencům. O několik let dříve uvedla britská společnost GSK a její partneři na trh první schválenou vakcínu proti malárii.
Navzdory tomuto pokroku zůstává malárie jednou z nejsmrtelnějších infekčních nemocí. Počet úmrtí v posledních letech rostl a v roce 2024 přesáhl 610 tisíc.
Problémy s cenami léků
U léků, které jsou již na trhu, zůstává podle WHO hlavní překážkou jejich dostupnosti cena. Až devadesát procent obyvatel zemí s nízkými a středními příjmy si léky hradí z vlastní kapsy a miliardy lidí se každý rok kvůli placení zdravotní péče dostávají do finančních potíží.
Jedním ze způsobů, jak snížit ceny, je poskytování licencí k produkci léků výrobcům generik. V květnu uzavřela společnost Roche dobrovolnou licenční dohodu s organizací Medicines Patent Pool (MPP), jejímž cílem je rozšířit dostupnost jejího léku proti chřipce Xofluza. Očekává se, že díky tomu jeho cena výrazně klesne přibližně ve 129 zemích.
Farmaceutičtí giganti se brání poskytování licencí na své nejprodávanější léky proti rakovině a dalším nepřenosným nemocem. Novartis v roce 2022 uzavřel s organizací MPP dobrovolnou licenční dohodu na svůj lék nilotinib (Tasigna), který se používá k léčbě chronické myeloidní leukemie. Žádná další společnost jej nenásledovala. Lék vyrábí jeden producent generik a na základě dobrovolné licenční dohody se prodává ve čtyřech zemích s nízkými příjmy.
„Snažili jsme se farmaceutickému průmyslu ukázat, že dobrovolné poskytování licencí představuje způsob, jak otevřít nové trhy a získávat licenční poplatky. Společnosti však obvykle vidí pouze související rizika,“ uvedl Charles Gore, výkonný ředitel organizace MPP se sídlem v Ženevě.
Organizace prosazující ochranu veřejného zdraví, jako jsou Lékaři bez hranic, namítají, že dobrovolné kroky farmaceutických společností k zajištění spravedlivých a dostupných cen nestačí.
Současná geopolitická situace problém v mnoha ohledech ještě zhoršila. Společnosti se ještě více zaměřily na zajištění svého největšího trhu, kterým jsou Spojené státy. Farmaceutické firmy přislíbily investovat v USA více než 500 miliard dolarů (přibližně 10,5 bilionu korun) výměnou za výhodnější obchodní podmínky ze strany administrativy Donalda Trumpa.
Nabízení slev v kterékoli zemi světa se navíc dostalo pod drobnohled v souvislosti s Trumpovými výzvami, aby ostatní země platily vyšší ceny a přispívaly podle něj spravedlivým dílem na inovace.
„Je zřejmé, že farmaceutické společnosti mají nyní mnohem méně prostoru věnovat se otázce dostupnosti léků a mnohem více se obávají toho, jak bude vnímáno snižování jejich cen kdekoli na světě,“ uvedl Gore.
Roste povědomí o tom, že farmaceutické společnosti nemohou zůstat závislé na vysokých cenách léků v USA. U většiny z nich se to však nepromítá do globálnějšího přístupu k uvádění léků na trh. V subsaharské Africe zůstává aktivních jen několik málo společností, včetně Novartisu a Roche.
„Jako odvětví se nacházíme v bodě zlomu. Musíte se rozhodnout,“ uvedla Iyerová. „Budete svůj růst rozvíjet na rozvíjejících se trzích a v rozvojových zemích, kde poptávka roste, nebo budete reagovat jako dosud a snažit se udržet malý počet trhů, které až doposud táhly vaše podnikání?“
Článek napsala Jessica Davis Plüssová (SWI_EN), editoval jej Marc Leutengger, poprvé byl publikován 12. listopadu 2026 v 09:00 (SEČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.