Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pohrozila, že z dolarového systému odřízne jakýkoli subjekt, který pere peníze pro Írán. Pokud Washington záměr uskuteční, mohla by skutečně být přerušena ekonomická tepna, která udržuje íránskou ekonomiku v chodu posledních šest měsíců, kdy Spojené státy společně s Izraelem vedou proti Íránu válku.
Spojené státy v pondělí oznámily kampaň nazvanou ekonomický Den D, jejímž cílem je izolovat Írán od globální ekonomiky. Pohrozily přitom postihem subjektům, které s Íránem dál obchodují. Přestože podrobnosti o prosazování tohoto opatření zůstávají nejasné, hrozba by mohla Spojené státy přivést do přímého střetu s některými z hlavních obchodních partnerů Teheránu.
V první řadě je to Čína. Ta je největším odběratelem íránské ropy a představuje pro Teherán klíčové spojení s globální ekonomikou. Podle americké vlády směřuje do Číny zhruba 90 procent íránského vývozu ropy. Čína loni vykázala s Íránem bilaterální obchod v hodnotě 9,96 miliardy dolarů (205 miliard korun). Tato částka nezahrnuje zhruba 31,2 miliardy dolarů v neohlášeném vývozu íránské ropy do Číny v témže roce, uvedla americko-čínská komise pro hospodářské a bezpečnostní otázky.
Většinu této ropy odebírají nezávislé čínské rafinerie, přičemž ropa je často vydávána za malajsijskou nebo indonéskou a platby jsou vypořádávány prostřednictvím zprostředkovatelů mimo dolarový systém, uvedla společnost Kpler. Americké ministerstvo financí kvůli nákupu íránské ropy letos uvalilo sankce na několik těchto rafinerií, zatímco čínské finanční instituce terčem těchto sankcí zatím nebyly.
Ekonomický tlak spory nevyřeší, vzkázal Peking
Peking se otevřeně staví proti americkým sankcím vůči Íránu a tvrdí, že ekonomický tlak spory nevyřeší. Čína v květnu nařídila domácím firmám, aby ignorovaly americké sankce uvalené na pět rafinerií napojených na obchod s íránskou ropou.
Přestože je nepravděpodobné, že by se Peking Washingtonu v jeho snaze prosazovat sankce přímo postavil, bude státní banky a ropné společnosti nenápadně více tlačit k jejich dodržování, myslí si ředitelka organizace Eurasia Group pro Čínu Tan Wang. Poukázala přitom na rozpor, který podle ní existuje mezi oficiálním vyjádřením a praxí v soukromí. „Čínské úřady více zajímá přístup k dolaru při financování a vstup na americký trh,“ uvedla.
Spojené státy spolu s Izraelem zahájily letecké útoky na Írán 28. února. Jedním z hlavních důvodů, kterými útok obhajovaly, byla snaha zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. V důsledku konfliktu je výrazně ochromena lodní doprava Hormuzským průlivem, který je klíčovou námořní cestou pro vývoz ropy ze zemí kolem Perského zálivu. Cena ropy je tak nyní citelně vyšší než před začátkem konfliktu. Barel ropy Brent se teď prodává kolem devadesáti dolarů, před konfliktem se pohyboval pod sedmdesáti dolary.
SAE jsou pro Írán klíčovým dovozcem i vývozním trhem
Významným obchodním partnerem Íránu jsou i Spojené arabské emiráty, které od Íránu přes Perský záliv dělí kolem osmdesáti kilometrů. Bilaterální obchod v roce 2024 činil zhruba 28 miliard dolarů (578 miliard korun). Emiráty byly tehdy největším zdrojem zboží dováženého do Íránu, na íránském dovozu se podílely z více než třicet procent, vyplývá z údajů Světové obchodní organizace (WTO). Spojené arabské emiráty byly také třetí největší destinací íránského vývozu, směřovalo tam dvanáct procent íránských zásilek v hodnotě přes sedm miliard dolarů.
Na tomto vztahu se ale mnohé změnilo minulý týden, když se Spojené arabské emiráty rozhodly pozastavit veškerý obchod a finanční transakce s Íránem. Přistoupily k tomu poté, co byly směrem k území emirátů vypáleny dvě balistické rakety, z nichž jedna mířila na tankery ve vlastnictví SAE.
Írán využívá banky a finanční systém Spojených arabských emirátů k přístupu ke světové ekonomice prostřednictvím nelegálních a často neprůhledných transakcí, vyplývá z analýzy Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku. Odříznutí Íránu od zmíněného systému by podle tohoto think tanku vyžadovalo razantnější kroky ze strany emirátských úřadů proti neprůhledným finančním a obchodním aktivitám.
„Většina íránského tranzitu zboží, pašování a činnosti stínového bankovnictví se odehrává v Dubaji, takže Washington musí udělat maximum, aby představitelům SAE v Abú Zabí pomohl přesvědčit a přimět ke spolupráci představitele Dubaje,“ napsal bývalý činitel amerického ministerstva financí Matthew Levitt.
Co se Turecka týče, to má s Teheránem významné obchodní vztahy. Dováží íránský zemní plyn a na jih vyváží průmyslové výrobky. Irák, který je závislý na dodávkách elektřiny a plynu z Íránu, s Teheránem dlouhodobě obchoduje v objemu miliard dolarů. Indie je pak mezi pěti největšími obchodními partnery Íránu, v posledních letech ale zaznamenala pokles vzájemného obchodu.