Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
Dunaj vyschlý tak, že se musela odstavit přilehlá jaderná elektrárna. České přehrady, kde voda ustoupila tolik, že jsou opět vidět zaniklé vesnice. Nebo Labe, jehož korytem se v Německu chodilo jako po silnici. Příkladů, jak intenzivní bylo (a stále je) letos sucho, by byly stovky. Podle nových dat americké kosmické agentury NASA se ale stejně velký problém ukrývá pod zemí. Přestože není vidět, bude mít zásadní dopady na budoucnost.
Cílem studie, která prozkoumala satelitní data NASA, bylo popsat, jak se vyvíjejí globální pozemní i podzemní zásoby sladké vody po celém světě, tedy na pevnině. Vědci tak chtěli najít místa, kde by mohlo dojít k jejímu nedostatku. Výzkum ukázal na lokality, kde má lidská aktivita největší dopady na zásoby podzemní vody a kde to bude nejvíc bolet.
„Největší obavy vyvolávají oblasti, které už teď považujeme za regiony s nedostatkem vody,“ komentovala výsledky pro web Earth.com Mary Michael O’Neillová z Univerzity v Marylandu a z Goddardova centra kosmických letů NASA, která se na výzkumu podílela. Právě na těchto místech je úbytek zásob pozemních i podzemních vod ještě větší, než se předpokládalo.
Člověk má podle výsledků této studie v současné době zásadní vliv na vodní cyklus, a to včetně vody podzemní. Lidská činnost se totiž stala hlavním faktorem vyčerpávání podzemních vod a v mnoha částech světa se čerpání podzemní vody pro zavlažování, průmysl a další využití stalo základní součástí vodního cyklu. A nezanedbatelný vliv má také další jev, na němž se člověk zásadně podílí – je to změna klimatu.
Neudržitelná spotřeba
„Odhady celkového globálního odběru sladké vody se pohybují v rozmezí 3800 až 5000 gigatun ročně. Neudržitelné postupy pak vedly k všeobecnému nedostatku vody,“ píší vědci ve studii. „Najít a přesně odhadnout lidmi způsobené dlouhodobé změny ve zdrojích sladké vody je klíčové pro zavádění strategií zajišťujících vodní a potravinovou bezpečnost,“ vysvětlují smysl výzkumu.
Analýza odhalila čtyřicet oblastí, kde je lidská aktivita hlavní příčinou změn k horšímu v zásobách vody na povrchu i v útrobách země. Největší vliv mělo lidské využívání zemědělské půdy – to bylo významně spojené s výraznými trendy v zásobách povrchové vody na všech světadílech s výjimkou Antarktidy a Austrálie.
Nejvíc postižené tímto úbytkem vody jsou Blízký východ a severní Afrika, severní Indie, západní Spojené státy a jihovýchodní Brazílie. Studie ukazuje, že čerpání podzemní vody hraje významnou – a dosud podceňovanou – roli. Dřívější odhady poklesu zásob vody na pevnině související s čerpáním podzemní vody byly podle výzkumníků v průměru o 45 procent nižší než tento nový odhad.
Oči ve vesmíru
Nový výzkum mohl vzniknout díky významnému pokroku v technologiích. Základem byla satelitní data z projektů GRACE, které provozuje NASA. Dvě družice, které mají tato měření za úkol, jsou na oběžné dráze už od roku 2002, respektive 2019. Umí měřit i nepatrné změny a posuny v gravitačním poli Země, díky čemuž mohou sledovat, jak se mění rozložení hmoty na pevnině, v oceánech i atmosféře.
Až donedávna ale byla tato měření relativně nepřesná, takže vědci dokázali přesně určit jen velmi obecné oblasti, kde nastaly opravdu rozsáhlé změny. Teď ale dokázali přesnost výrazně zlepšit, což využili na datech za roky 2002 až 2025.
Díky tomu získali informace o zásobách vody, které byly až desetkrát přesnější než původní data. A pak mohli prozkoumat místa, kde došlo k největšímu úbytku sladké vody, a zjistit, co je vlastně příčinou tohoto úbytku.
„Klíčovým závěrem této studie je, že trendy v zásobách sladké vody v mnoha intenzivně spravovaných povodích a vodonosných vrstvách jsou závažnější, než se dříve odhadovalo, což má dopady na bezpečnost potravin a vody, hydrologické a klimatické modelování a pochopení křehké rovnováhy procesů v systému Země,“ uzavírají autoři.
