Podle srpnového volebního modelu by v době sběru dat překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny šest politických subjektů. První místo zaujímá ANO, kterému srpnový model přisoudil 30,5 procenta, tedy o jeden bod méně než v květnu. Oproti volbám se ale jedná o propad o čtyři procentní body. Odliv voličů směřuje nyní nejvíce ke STAN, část také k SPD nebo ODS. Hlavním důvodem je zklamání z plnění, respektive neplnění volebních slibů nebo styl komunikace.
Další subjekty následují s velkým odstupem. Na druhém místě posílilo hnutí STAN, aktuálně by dosáhlo na sedmnáct procent, což je o 1,5 bodu více než oproti poslednímu volebnímu modelu v květnu. Ve srovnání s volbami je jeho srpnový zisk vyšší o šest bodů. Ke STAN přichází nejvíce zklamaní voliči ANO, ODS, Pirátů a TOP 09, částečně také nevoliči. Od ANO přechází zejména kvůli komunikaci nebo neplnění slibů, na stranu ODS zaznívá kritika nevýraznosti, uvádějí autoři sondáže.
Třetí místo patří ODS se stabilním ziskem 15,5 procenta. Následují Piráti, kteří o jeden bod oslabili a připsali by si nyní 8,5 procenta. Dále SPD s 6,5 procenta a na hranici vstupu do sněmovny se už několik měsíců pohybují Motoristé s pěti procenty.
Propad SPD
Propad SPD vůči volbám je do velké míry dán tím, že do voleb vstupovalo toto hnutí s podporou dalších subjektů (PRO, Svobodní, Trikolora), se kterými je v prezentovaném modelu počítáno jako se samostatnými stranami (tedy voleb by se zúčastnily samostatně).
Model volební účasti ukazuje, že by se voleb, které by se konaly v době sběru dat, zúčastnilo 62,5 procenta občanů starších 18 let. Od března se model volební účasti výrazněji nemění. Obecně platí, že vyšší modelovanou volební účast zaznamenává model typicky před volbami do Poslanecké sněmovny.
Naposledy byl takový trend zaznamenán právě v období před volbami v roce 2021 i 2025, kdy odhadnutá hodnota velmi dobře korespondovala s reálnou volební účastí. První následná měření ale indikovala propad zpět na průměrnou hladinu. Naopak další typy voleb – komunální a senátní volby v září 2022, prezidentské volby v lednu 2023 ani volby do Evropského parlamentu v květnu 2024 – neměly na model volební účasti do Poslanecké sněmovny zásadní vliv.