Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
Podle studie, která vyšla v odborném žurnálu Cell Reports, hrají hlavní roli imunitní buňky. Lidé, kteří se dožívají 110 let a více, totiž mají ve svém těle velké množství imunitních buněk, které dokážou ničit rakovinu. Vědci předpokládají, že tyto buňky, nazývané zabíječské T-buňky, by mohly lidem pomáhat dožít se mimořádně vysokého věku tím, že bojují proti rakovině. Zdůrazňují, že se jejich analýza nedá pokládat za jednoznačný důkaz, jde spíše o náznak, stopu, po které by se chtěli vydat.
Superstoleté spojuje nejen fakt, že se dožívají věku, o němž může drtivá většina ostatních jen snít. Těší se totiž také železnému zdraví. Většinu života je netrápí nemoci spojené se stářím, a to včetně srdečních onemocnění, demence a rakoviny. Vědci doufají, že studie imunitního systému těchto výjimečných osob poskytne vodítka, která pomohou všem zůstat déle zdraví.
„Většina výzkumu stárnutí imunitního systému se zaměřovala na jeho úpadek,“ uvedl pro odborný časopis Science spoluautor studie Kosuke Hašimoto, biolog z Univerzity v Ósace v Japonsku. „Naše studie ale naznačuje, že i v extrémním stáří se imunitní systém může stále selektivně přizpůsobovat.“
Obránci dlouhověkosti
Hašimoto a jeho kolegové zkoumali imunitní buňky z krevních vzorků odebraných u deseti superstoletých. Ve srovnání s mladšími – tedy těmi nad 70 let – měli mnohem vyšší podíl typu imunitních buněk, který se vyskytuje také v tělech lidí bojujících s určitými druhy rakoviny. Tito superstoletí sice nevykazovali žádné příznaky těchto druhů rakoviny, ale podle studie stárnoucí tělo vytváří abnormální buňky a proteiny, které mohou vést k rakovině.
Současná studie navazuje na zjištění z roku 2019 od Hašimota a jeho kolegů, podle kterého mají superstoletí relativně vysoký počet cytotoxických T-lymfocytů typu CD4 (CD4 CTL), které umí ničit jiné buňky. Tento konkrétní typ je nesmírně vzácný, obvykle tvoří méně než pět procent celkové populace T-lymfocytů v těle. Ví se o nich proto méně než o jiných druzích T-lymfocytů, ale běžně se vyskytují při virových infekcích. Navíc přibývá důkazů, že by mohly také ničit rakovinné buňky, včetně buněk rakoviny plic a melanomu.
U lidí ve věku 110 let a více byly tyto buňky velmi hojně zastoupené, ale jejich vyšší koncentrace se začaly objevovat už u stoletých. To podle autorů znamená, že právě v tomto věku začíná adaptace na extrémní stáří. Mladší lidé měli těchto buněk málo – výše uvedená čtyři procenta. U stoletých to bylo už asi deset procent a u stodesetiletých dokonce osmnáct procent.
Detailní analýza pak odhalila, že tyto buňky zřejmě reagují na konkrétní imunitní hrozby. Každý T-lymfocyt, který tělo vytváří, produkuje jedinečný receptor, který tělu umožňuje rozpoznat a reagovat na širokou škálu signálů ohrožení.
Když se tato obranná buňka setká se svým cílem, naklonuje se a vytvoří řadu identických buněk, které cíl zabijí. U stoletých a superstoletých účastníků studie vědci zjistili, že právě tyto klony tvoří velký podíl z celkového počtu T-lymfocytů. To podle vědců znamená, že imunitní systémy starých lidí se aktivně zapojovaly v reakci na konkrétní přetrvávající spouštěč a dokázaly se velmi dobře specializovat na hrozbu, která byla pro již věkem oslabený imunitní systém největší.

