Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.

„Pokud mluvíme čistě o počtu vojáků, tak to je ten nejmenší problém, protože vojáci v Evropě jsou. Otázkou je, jaké typy jednotek Američané stáhnou nebo přestanou rotovat. Určité věci Evropané dokážou nahradit jen velmi těžko nebo až v horizontu několika let,“ zmínil Halás, který působí na Ústavu mezinárodních vztahů.

Američané například nevyslali do Evropy jednotku, která dokáže velmi přesně zasahovat cíle na vzdálenost tisíc kilometrů a víc. Jedná se o schopnost takzvané Long Range Precision Fire (přesné střelby na dlouhé vzdálenosti – pozn. red.), napsal portál The Washington Post (WaPo). Tu zajišťuje nejmodernější varianta podzvukové střely Tomahawk, kterou je možné odpálit z pozemní baterie. Podobné střely jsou ve vývoji v některých evropských zemích, například ve Francii, ale jejich dokončení bude trvat roky, dodal Halás.

„Další věcí je, že máme v Evropě velká omezení, pokud jde o kapacity leteckého tankování nebo letecké přepravy, které poskytují právě Američané. My to nedokážeme rychle vykompenzovat,“ sdělil analytik. Podle něj Američané také Evropě dodávají důležité zpravodajské, průzkumné a sledovací schopnosti, jako jsou drony a satelity.

Financial Times: Mluví se o rozšíření sdílení jaderných zbraní

Zároveň Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských členských zemích NATO, napsal list Financial Times (FT). V současnosti sdílí americké jaderné zbraně šest zemí v Evropě – jedná se o Německo, Velkou Británii, Itálii, Turecko, Belgii a Nizozemsko.

„Zvažuje se, zda by v Evropě neměla posílit úroveň jaderného odstrašení, kterou zajišťují Američané, jako určitá forma kompenzace za to, že se oslabí odstrašení na konvenční úrovni, což budou muset převzít Evropané,“ přiblížil Halás.

Krok by podle trojice zdrojů FT umožnil rozmístění amerických letounů dvojího určení v dalších evropských zemích. Tyto stroje mohou nést jak konvenční, tak jaderné zbraně, a mohou tedy provést nukleární útok. Tyto prostředky by stejně jako v současnosti zůstaly pod kontrolou USA a Washington by si také ponechal výhradní oprávnění k jejich použití.

Jednání jsou dle FT přísně důvěrná a nemusí vést k žádné změně dohod o sdílení jaderných zbraní. Nicméně největší zájem podle listu projevilo Polsko a pobaltské státy. Varšava se zároveň letos připojila k nové francouzské iniciativě. Jejím cílem je prozkoumat možnosti dočasného přesunu části francouzského jaderného arzenálu do spojeneckých evropských zemí.

Halás: Schopnost odstrašení tvoří vojensko-politický kompromis

Podoba aliančního odstrašení Ruska není a nikdy nebyla výsledkem čistě vojenského uvažování, ani během studené války, ani dnes. Místo toho je to vždy politicko-vojenský kompromis, zdůraznil Halás.

„Někdo může říci, že z vojenského hlediska nedává žádný smysl rozšiřovat sdílení jaderných zbraní, řekněme, na Polsko, ale z politického pohledu je to něco jiného. Potom vám může vyjít, že je to nutné,“ přiblížil analytik.

Podle něj by rovněž někdo mohl říct, že když Američané stahují své konvenční síly z Evropy, tak to mohou tamní státy kvantitativně nahradit, takže se z vojenského hlediska vlastně nic nemění – ale pak je tam i politický rozměr. 

„Když oslabíte americkou přítomnost v Evropě, z politického hlediska se oslabí odstrašující faktor jako takový, i když to Evropa kvantitativně dokáže nahradit,“ poznamenal Halás. Zároveň poukázal na to, že „neexistuje žádná červená linie, kdy Američané stáhnou pět tisíc vojáků a bude to v pořádku, či stáhnou šest tisíc a nebude to v pořádku“.

Rotace Američanů v Litvě je „předmětem přezkumu“

Na začátku červnu agentura Reuters napsala, že končí rotace amerických vojáků v Litvě. Další přítomnost vojsk USA je „předmětem přezkumu“, protože se „mění počet (amerických vojáků) v Evropě“, sdělil litevský ministr obrany Robertas Kaunas. Oproti tomu svou přítomnost v zemi plánují posílit německé jednotky.

V květnu přitom Trump nařídil Pentagonu stáhnout z Německa pět tisíc amerických vojáků. Rozhodl se k tomu na základě sporu s tamním kancléřem Friedrichem Merzem a dalšími evropskými spojenci kvůli tomu, co prezident USA prezentuje jako jejich nedostatečnou podporu během americko-izraelské války proti Íránu, která začala 28. února, napsal server WaPo.

Německo během konfliktu, v němž nyní panuje velmi křehké příměří, sloužilo jako klíčové centrum pro americké operace proti Íránu. Na základnách USA v zemi například fungovaly nemocnice pro těžce zraněné vojáky evakuované z Blízkého východu.

Mluvčí Pentagonu Sean Parnell na začátku května nicméně oznámil, že stažení pěti tisíc vojáků z Německa je výsledkem „důkladného přezkumu“ rozmístění vojenských sil v Evropě. „Očekáváme, že stažení bude dokončeno v průběhu příštích šesti až dvanácti měsíců,“ dodal.

Časový horizont stahování amerických vojáků

V polovině května vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě a americký generál letectva Alexus Grynkewich zdůraznil, že stažení amerických sil z kontinentu bude koordinováno s posilováním obranných kapacit evropských spojenců.

„Jak se evropský pilíř Aliance posiluje, umožňuje to USA snížit svou přítomnost v Evropě a omezit se pouze na poskytování kritických kapacit, které spojenci zatím nemohou zajistit,“ řekl Grynkewich novinářům po schůzce vojenských šéfů NATO v sídle vojenské aliance v Bruselu.

„Budeme i nadále úzce spolupracovat s našimi spojenci,“ ujistil Grynkewich. „Nemohu vám poskytnout přesný časový harmonogram; bude to proces trvající několik let,“ připustil.

Trumpovo lavírování nad vojáky v Polsku

V polovině května zároveň Pentagon zrušil vyslání přibližně čtyř tisíc vojáků do Polska v rámci rotace jednotek, které jsou součástí operace Atlantic Resolve. K tomuto rozhodnutí došlo na poslední chvíli, takže vojáci a technika 1. jezdecké divize a 2. obrněné bojové brigády již dorazili do Evropy a následně se opět museli začít připravovat na přesun zpět domů.

Koncem minulého měsíce ovšem Trump opět otočil a oznámil vyslání pěti tisíc vojáků do Polska. Nicméně nespecifikoval, zda se nakonec uskuteční původní rotace, zda se tam přesunou jednotky z Německa nebo zda budou vysláni jiní vojáci.

Žádost o zřízení stálé základny

Varšava pak na začátku června oznámila, že formálně požádala Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území, a využila tak změny Trumpova postoje ohledně vyslání amerických vojáků, napsal server Politico.

Během Trumpova prvního funkčního období již mělo Polsko hotový podobný návrh na zřízení stálé americké základny s názvem „Fort Trump“ a nabídlo na její financování až dvě miliardy dolarů (42 miliard korun). Ačkoli tento záměr nakonec ztroskotal, tak americká vojenská přítomnost v Polsku se postupně navyšovala. V zemi je nyní přibližně deset tisíc amerických vojáků v rámci různých misí i umístěných na trvalých základnách, které v zemi již fungují.

Trump v květnu naznačil, že by mohlo dojít k dalšímu snižování počtu amerických vojáků v Evropě, přičemž zmínil Itálii a Španělsko. Oba státy se otevřeně stavěly proti účasti v operacích vedoucích k válce s Íránem. Pentagon také již loni stáhl jednu brigádu z Rumunska.

Share.