Haiti opět odložilo prezidentské a parlamentní volby, jejichž první kolo se má uskutečnit v červenci 2027. Poslední prezidentské volby se v zemi konaly v roce 2016. Karibská země, která nemá zvoleného prezidenta ani funkční parlament, se dlouhodobě potýká s politickou nestabilitou a násilím ozbrojených gangů. Ty ovládají většinu hlavního města Port-au-Prince a rozšiřují svůj vliv do dalších oblastí země, což komplikuje přípravy hlasování.
O novém termínu hlasování informovala agentura Reuters s odkazem na harmonogram haitské volební komise. Ta původně plánovala první kolo prezidentských voleb na 13. prosince letošního roku, později však oznámila, že pracuje na novém volebním harmonogramu. Druhé kolo prezidentských a parlamentních voleb spolu s komunálními volbami se má podle aktualizovaného plánu uskutečnit 4. října 2027.
Poslední prezidentské volby se na Haiti konaly v roce 2016. Další hlasování bylo opakovaně odkládáno mimo jiné kvůli protivládním protestům, jejichž příčinou byla zhoršující se ekonomická situace obyvatel jedné z nejchudších zemí amerického kontinentu. Lidé také demonstrovali kvůli nepotrestání vládních činitelů podezřelých ze zpronevěry.
Nejvyšší představitel OSN na Haiti Carlos Ruiz Massieu 19. října na zasedání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že země má stále daleko k uspořádání prvních celostátních voleb od roku 2016.
„Stanovení nových termínů voleb bez realistického posouzení jejich uskutečnitelnosti pouze podkope důvěru veřejnosti a důvěryhodnost haitských institucí,“ sdělil.
Přípravy voleb komplikuje především dlouhodobě nepříznivá bezpečnostní situace a rozsáhlé vysídlování obyvatel. Od roku 2024 působí na Haiti zahraniční bezpečnostní síly v rámci misí podporovaných OSN, jejichž cílem je pomoci místní policii v boji proti gangům a vytvořit podmínky pro uspořádání voleb.
Ozbrojené gangy ovládají většinu hlavního města
Nejlidnatější zemi Karibiku sužuje řadu let násilí ozbrojených gangů, jejichž moc zesílila po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho v červenci 2021. Atentát, který provedla skupina převážně kolumbijských žoldnéřů, je připisován mocenskému boji mezi elitami. V popředí současného zápasu o kontrolu nad zemí však stojí ozbrojené gangy, píše organizace InSight Crime.
Panel expertů Rady bezpečnosti OSN ve své závěrečné zprávě, zveřejněné v září, uvedl, že gangy kontrolují zhruba 70 procent hlavního města a pronikly hluboko do venkovských oblastí. Násilí se obzvláště vyostřilo v departementu Artibonite, druhém největším volebním obvodu země po metropoli Port-au-Prince. Podle OSN jsou zde časté masakry a únosy rukojmích.
Podle údajů organizace InSight Crime dostupných do listopadu 2025 dosáhla míra vražd na Haiti 68 na 100 tisíc obyvatel, což byla nejvyšší hodnota v Latinské Americe a Karibiku.
V čele násilí stojí koalice gangů Viv Ansanm, která vznikla v roce 2023 spojením dvou tehdy nejmocnějších uskupení G9 a GPèp. Další gang Gran Grif působí především v departementu Artibonite. Obě skupiny byly Spojenými státy označeny za zahraniční teroristické organizace.
Násilí způsobilo také rozsáhlou humanitární krizi. Podle OSN muselo své domovy opustit přibližně 1,5 milionu lidí, tedy více než desetina obyvatel země. Podle zářijové zprávy expertů OSN poskytla organizace Lékaři bez hranic od ledna do května 2026 pomoc téměř 2500 obětem sexuálního násilí v Port-au-Prince. Přibližně 64 procent z nich zažilo hromadné znásilnění.
Země bez prezidenta a funkčního parlamentu
Vyšetřování atentátu na Moïseho na Haiti vázne, ve Spojených státech už však kvůli němu byly obviněny desítky lidí. Americká justice se kauzou zabývá proto, že atentát byl zřejmě plánován na Floridě.
Po prezidentově smrti převzal vedení země premiér Ariel Henry. V únoru 2024 však gangy z koalice Viv Ansanm zahájily koordinované útoky na státní instituce a infrastrukturu, které přispěly k jeho následné rezignaci.
Regionální sdružení karibských zemí CARICOM se poté dohodlo na plánu přechodné vlády. V dubnu 2024 se prezidentských pravomocí ujala Přechodná prezidentská rada, která následně v září téhož roku ustavila prozatímní volební komisi.
Mandát přechodné rady však skončil 7. února 2026, aniž by se podařilo volby uskutečnit. Výkonnou moc následně převzala rada ministrů vedená premiérem Alixem Didierem Filsem-Aimém. Haiti tak nadále nemá zvoleného prezidenta ani funkční parlament.
Salvador vyšle na Haiti další vojáky
Salvadorské ministerstvo zahraničí mezitím ve středu podle Reuters oznámilo plán nasadit na Haiti více než dva tisíce vojáků. Jejich úkolem má být především pomoc při záchraně čtyř salvadorských leteckých techniků, kteří jsou pohřešováni od 18. října, a podpora bezpečnostních operací proti gangům.
Čtveřice příslušníků mezinárodní bezpečnostní mise podporované OSN zmizela poté, co ozbrojenci přepadli její vozidlo v oblasti ovládané gangy na předměstí Port-au-Prince. Salvadorský prezident Nayib Bukele následně oznámil zahájení záchranné operace a vyslal do země vojenské posily. Osud pohřešovaných zůstává nejasný.
O dalším nasazení salvadorských vojáků Bukele ve středu telefonicky jednal s haitským premiérem Alixem Didierem Filsem-Aimém. Podle haitské vlády oba představitelé potvrdili zájem posílit spolupráci v rámci mezinárodních Sil pro potlačování gangů (GSF), které mají pomáhat haitské policii obnovit bezpečnost.
Zatím však není jasné, zda budou nově vyslaní salvadorští vojáci podléhat velení mezinárodní mise podporované OSN, nebo budou působit samostatně, dodává Reuters.
Také Salvador dlouhodobě sužovalo násilí ozbrojených gangů, především uskupení Mara Salvatrucha (MS-13) a Barrio 18. Bukeleho vláda proti nim v březnu 2022 zahájila rozsáhlý bezpečnostní zásah a prosadila vyhlášení výjimečného stavu, který umožnil masové zatýkání osob podezřelých z příslušnosti ke gangům či jejich podpory. Od té doby bylo zadrženo více než 93 tisíc lidí a počet vražd podle oficiálních statistik výrazně poklesl. Lidskoprávní organizace však salvadorskou vládu kritizují za svévolné zatýkání, mučení, úmrtí ve věznicích a porušování práv zadržených.