Od zvláštního zpravodaje Aktuálně.cz ve Španělsku – Je sobota po sedmé hodině večer, procházíme se po barcelonské ulici Passeig de Gràcia, od náměstí Plaça de Catalunya nás dělí snad jen padesát metrů. Slavná a luxusní třída, vyhlášená nákupní ulice, přes 150 obchodů.
Najednou, z ničeho nic, vidíme několik mladíků, kterým není patrně ještě ani dvacet, všichni oblečeni jen a jen v černém. A hned za nimi se řítí tři policejní dodávky s těžkooděnci. Sotva stačíme uhnout. Dveře jedné se otvírají těsně vedle nás, policisté si nás prohlížejí, ale je jim jasné, že jdeme opravdu kolem jenom náhodou.
Související
Pronásledovaní mladíci se rozutekli všemi směry, my takticky ustupujeme. Nemáme ale vyhráno. Od náměstí utíká asi padesátka lidí, kteří nás strhli s sebou. Nad námi krouží vrtulník, ulice křižují další policejní auta a motorky. Na náměstí už hoří popelnice a motorky. Boje s policií jsou v plném proudu.
Hoří slunečníky kavárny, kde jsme v pátek byli na kávě. Viděli jsme obchodníky, kteří rychle překližkovými deskami zabedňovali výlohy. Viděli jsme prodavače prodejny Lego, kteří se v již uzavřené prodejně radili, jak se bránit.
Mezitím se začala objevovat videa z ničení autobusových zastávek a dalších míst na náměstí, které je dopravním uzlem místní MHD, odtud jezdí také autobusy na letiště. Mladí protestující nahazují kapuce, roušky a masky a rabují obchody.
Myslíme na to, jak jsme šli v týdnu právě přes náměstí Plaça de Catalunya asi desetkrát. Pokaždé jsme narazili na tábor několika set stanů lidí, kteří protestují především proti nevyhovující bytové situaci. Vždy, když jsme kolem tábora šli, panoval v něm naprostý klid. Ale stačilo se podívat na okolní krásné sochy. Byly pocákané barvou a posety různými transparenty.
Je po desáté večer, ulice stále křižují policejní vozy, občas projede sanitka. Z okna hotelu sleduji, jak se občas nějaká skupinka protestujících mládenců vrací domů – třeba ke své mámě. Poprali se, rozbili, co se dalo, někteří si nakradli. Smutný konec protestní akce za lepší život Katalánců.