Německo požaduje, aby se všechny země Evropské unie bez výjimky zavázaly k podílu na pokrytí schodku ukrajinského rozpočtu v příštím roce. Deník Financial Times (FT) to hodnotí jako ultimátum, protože Berlín jinak hrozí zablokováním jednání o budoucím rozpočtu sedmadvacítky. Podle FT a agentury AFP to vyplývá z dopisu německého kancléře Friedricha Merze předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi.
„Společný závazek, že všichni bez výjimky spravedlivým dílem přispějeme na pokrytí tohoto schodku, je zásadním předpokladem pro vyřešení této otázky,“ uvedl Merz, který chce, aby se téma dostalo na program neformálního summitu EU v Dublinu koncem pracovního týdne.
Podle dopisu jde také o zásadní podmínku pro jednání o jakýchkoliv dalších tématech, zejména těch s finančními dopady. Unijní země nyní obtížně vyjednávají o víceletém rozpočtu bloku na roky 2028 až 2034.
FT podotýká, že Německo je největším čistým přispěvatelem do unijního rozpočtu, čehož se snaží využít k zajištění financování Ukrajiny na další roky.
Sedmadvacítka Ukrajině, která se už téměř pět let brání ruské agresi, na roky 2026 a 2027 poskytla půjčku devadesát miliard eur (asi 2,2 bilionu korun). Kyjev ale minulý měsíc uvedl, že to nebude stačit, a schodek na příští rok odhadl zhruba na sedmdesát miliard eur (zhruba 1,7 bilionu korun).
Země včetně Česka další pomoc odmítly
Unie se zavázala pokrýt část tohoto schodku, konkrétně 45 miliard eur (téměř 1,1 bilionu korun), zatím však není jasné, jakým způsobem prostředky zajistí. Česko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko daly najevo, že nebudou poskytovat další finanční pomoc Kyjevu.
Německo nechce nést finanční břemeno samo a poukazuje na to, že dvoustranná pomoc Ukrajině, zejména vojenská, už nyní z velké části spočívá na jeho bedrech. Berlín, Haag a další pravidelně kritizují některé státy EU včetně Paříže za nízké finanční příspěvky.
Česko, Slovensko a Maďarsko si u půjčky devadesáti miliard eur vyjednaly výjimku z garancí.