Papež Lev XIV. během návštěvy Argentiny vyzval politické představitele Latinské Ameriky k boji proti korupci, ochraně demokracie a větší ohleduplnosti vůči chudým. Ve svém projevu v Buenos Aires, kterému přihlížel i argentinský prezident Javier Milei, zdůraznil, že představitelé moci musí znát hranice svých pravomocí a jednat ve prospěch celé společnosti. Papežova návštěva je první cestou hlavy katolické církve do Argentiny od roku 1987.
„Autorita je nejautentičtější tehdy, když je vykonávána jako služba,“ prohlásil papež v neděli během projevu v kulturním centru Palacio Libertad v Buenos Aires. Politické představitele vyzval k odpovědnému výkonu moci a respektování demokratických principů, informovala agentura Reuters.
„Ti, kteří vykonávají moc, mají povinnost jednat uvážlivě, uznávat hranice svěřené moci a směřovat svá rozhodnutí k dobru celé společnosti,“ zdůraznil Lev XIV. Jeho slova vyvolala podle Reuters bouřlivý potlesk přítomných.
Papež rovněž upozornil na význam osobní bezúhonnosti politických představitelů. Korupce podle něj podkopává důvěru občanů v instituce. Zdůraznil také, že demokracie vyžaduje schopnost překonávat názorové rozdíly a důvěru v právní stát.
„Demokracie je součástí argentinského dědictví, které je třeba chránit,“ prohlásil. Podle něj ji posiluje trpělivé hledání shody a schopnost vnímat lidi s odlišnými názory jako spoluobčany, s nimiž sdílíme společnou budoucnost.
Papež vyzval k větší ohleduplnosti vůči chudým
Dalším výrazným tématem papežova projevu byla sociální spravedlnost. Lev XIV. vyzval k větší ohleduplnosti vůči chudým a zranitelným skupinám obyvatel.
„Už v rodině se učíme pečovat o slabé, odpouštět, dělit se a podporovat ty, kteří potřebují pomoc,“ uvedl podle agentury DPA. Tyto principy by se podle něj měly uplatňovat také ve společnosti jako celku. „Ekonomika musí sloužit lidem, nikoli naopak,“ zdůraznil papež.
Papež se ve svém projevu přímo nezmínil o hospodářské politice prezidenta Mileie. Jeho slova však zazněla v době, kdy argentinská vláda prosazuje rozsáhlé úsporné reformy, které vyvolávají kritiku kvůli dopadům na nejchudší obyvatele.
Za Mileiovy vlády se podařilo výrazně snížit inflaci a argentinská ekonomika se vrátila k růstu. Podle Reuters meziroční inflace klesla z více než 200 procent na 33 procent. Úsporná opatření však zároveň provázejí škrty v sociálních službách, propouštění ve veřejném sektoru či uzavírání podniků. Podle oficiálních statistik žije přibližně třetina argentinské populace v chudobě.
Milei ve svém projevu na uvítanou hájil svou libertariánskou politiku. Právo na život, svobodu a vlastnictví označil za základ argentinské ústavy a západních demokracií.
Papež se dotkl také rozvoje umělé inteligence. Zdůraznil, že technologický pokrok musí doprovázet etické uvědomění. Milei přitom podporuje rozvoj umělé inteligence a usiluje o to, aby se Argentina stala významným centrem datových center.
První papežská návštěva Argentiny po téměř čtyřiceti letech
Lev XIV. přicestoval do Argentiny v neděli v rámci dvanáctidenní cesty po Jižní Americe. Jde o první návštěvu hlavy katolické církve v zemi od roku 1987.
Papeže po příletu na letiště Jorgeho Newberyho v Buenos Aires vítaly davy věřících s argentinskými a vatikánskými vlajkami. Podle argentinských úřadů by jej během návštěvy země mohlo spatřit až sedm milionů lidí. Pro jihoamerickou zemi má papežská návštěva zvláštní význam také proto, že odtud pocházel předchůdce Lva XIV., papež František. Ten však během svého dvanáctiletého pontifikátu rodnou zemi nenavštívil.
Před příjezdem do Argentiny navštívil Uruguay, kde ve městě Paysandú promluvil k přibližně 40 tisícům věřících. Vyzval je k překonávání rozdílů a posilování vzájemných vztahů. „Jak důležité je být staviteli mostů!“ prohlásil s odkazem na most spojující Uruguay se sousední Argentinou. Zmínil také tradiční jihoamerický nápoj maté, který podle něj učí lidi sdílet a být spolu.
Ve středu se papež přesune do Peru, kde v minulosti působil jako misionář augustiniánského řádu a později jako biskup.
Latinská Amerika je dlouhodobě největším katolickým regionem na světě, církev tam však postupně ztrácí vliv. Vedle rostoucí sekularizace čelí také konkurenci evangelikálních církví, které věřícím často nabízejí bezprostřednější a méně hierarchickou podobu víry. Katolická církev zároveň obtížně reaguje na proměňující se společenské postoje a rostoucí zájem o individualizované formy náboženského života.