Čechům podle průzkumu klesá potenciál úspor. Nejméně pětina příjmu zůstane každý měsíc 43 procentům lidí, což je o devět bodů méně než loni. Skoro polovina Čechů si pravidelně každý měsíc dává nějakou část výplaty stranou.
Roste ale finanční odolnost Čechů. Více než čtvrtina lidí má finanční rezervu, která jim vydrží přes rok. V loňském roce to uvedlo jenom 15 procent dotázaných. Zároveň klesá podíl těch, kteří nemají vůbec žádnou rezervu. Letos jich je 13 procent, proti 18 procentům v roce 2025.
Proti loňskému roku mizí také výrazný rozdíl mezi ženami a muži, když 45 procent mužů mělo na konci měsíce alespoň 20 procent výplaty, proti 59 procentům v roce 2025. Stejnou část najde na účtu 39 procent žen proti 45 procentům v loňském roce.
„Podstatně vzrostl počet Čechů, kteří žijí od výplaty k výplatě, což může ukazovat na rozevírání nůžek. Ekonomicky slabší domácnosti mohou mít problém s nenadálým výdajem, a může je proto finančně vyčerpat i jenom oprava automobilu nebo nákup nové pračky,“ komentoval výsledky průzkumu hlavní analytik Provident Financial Petr Javůrek.
V letošním roce prudce vzrostl podíl Čechů, kterým vystačí úspory na 12 měsíců, pokud ztratí svůj hlavní příjem. To je nárůst o 11 bodů proti loňsku. Zároveň podíl těch, kteří uvedli, že by jim jejich rezervy vydržely méně než tři měsíce, klesl na 12 procent. O rok dříve to bylo 17 procent.
„Čím dál více Čechů má našetřené úspory, které jim vydrží déle než rok. To potvrzují i data Eurostatu, kdy míra úspor domácností vztažená k příjmu je v ČR jedna z nejvyšších v Evropě. Češi jsou spíše konzervativní, co se týče úspor a investic,“ upozornil Javůrek.
Muži uvádějí podstatně častěji než ženy, že mají úspory, které by jim vystačily alespoň na šest měsíců. Je jich 63 procent proti 39 procentům žen. Vzdělání úzce souvisí s finanční připraveností. Sedm z deseti respondentů s vysokoškolským vzděláním uvádí, že má rezervy postačující na šest měsíců nebo déle, zatímco u osob s nižším vzděláním je to 43 procent.