Jednání se podle Makoloové týkají takzvaného nouzového tranzitního mechanismu. Rwanda by migrantům mohla poskytnout bezpečné místo, odkud by se následně vrátili do země původu. Další možností by pro ně pak bylo požádat jinou zemi o azyl a přemístit se tam.
„Vedli jsme určité předběžné rozhovory s některými evropskými zeměmi, ale zatím nebylo nic rozhodnuto,“ potvrdila Makoloová agentuře AFP. Neuvedla, se kterými zeměmi Rwanda jedná.
Rozhovory se odehrávají v době, kdy Evropská unie zpřísňuje svou migrační politiku. Evropský parlament v červnu schválil pravidla, která mimo jiné umožňují členským zemím vytvářet takzvaná návratová centra mimo území EU pro migranty bez práva pobytu.
Rwanda má s přijímáním migrantů zkušenosti. V roce 2022 uzavřela s tehdejší britskou konzervativní vládou dohodu, podle níž měla přijímat migranty, kteří se do Británie dostali nebezpečnými či nelegálními cestami.
Dohodu však po nástupu labouristické vlády zrušil nový premiér Keir Starmer. Rwanda následně neuspěla ani u soudu se žalobou, v níž požadovala 135 milionů dolarů (zhruba 2,8 miliardy Kč) za zmařený projekt.
Tisíce lidí minulý týden překročily hranici mezi Marokem a španělskou enklávou Ceuta v severní Africe. Většina z nich se později vrátila do Maroka, událost ale vyvolala nové výzvy evropských pravicových politiků k posílení ochrany hranic.
Rwanda se zároveň podle organizace Human Rights Watch dohodla se Spojenými státy na přijímání lidí deportovaných z USA. Podle organizace za to Rwanda získala, případně získá, značnou finanční podporu.
