Afričtí sloni obývající svahy keňské vyhaslé sopky Mount Elgon nepřestávají biology udivovat. Přírodovědci je po desetiletí zkoumají jako takzvané „solné horníky“ – zvířata, která v noci sestupují hluboko do sopečných jeskyní a v naprosté tmě kly odlamují ze stěn horninu bohatou na sodík.
Studie zveřejněná v odborném časopise Scientific Reports ukazuje, že tito obři ovládají ještě sofistikovanější umění. V keňských pralesích provozují vlastní přírodní lékárnu, informoval zpravodajský server BBC News.
Jemná kaše na bolest
Mezinárodní tým výzkumníků spojil síly s nadací Mount Elgon Foundation a vyzpovídal lidi, kteří se slony žijí v těsném sousedství. Zkušení domorodí stopaři, strážci rezervace a kmenoví stařešinové potvrdili, že když zvířata vykazují známky nemoci, cíleně přestávají spásat běžnou vegetaci a vyhledávají konkrétní byliny.
Vědci takto identifikovali 35 rostlinných druhů, z nichž 25 využívá pro léčebné účely i tradiční místní medicína.
Z výpovědí místních pozorovatelů vystupují až neuvěřitelné detaily o mateřské péči. Jeden ze strážců popsal, jak slonice léčí své potomky pomocí rostliny známé jako Angurweet, kterou lidé v oblasti užívají proti žaludečním křečím a bolestem břicha.
„Matky otrhají listy a v tlamě je rozžvýkají na jemnou kaši společně s kořeny dalších stromů. Tuto směs pak předávají mláďatům společně s mateřským mlékem. Slůňata medicínu žvýkají a pevné zbytky nakonec vyplivnou,“ vylíčil strážce vědcům unikátní rituál.
Okno do zvířecí inteligence
Přední světový odborník na samoléčbu zvířat Michael Huffman z univerzity v japonském Nagasaki označuje toto pozorování za nesmírně lákavé, zároveň však nabádá k vědecké opatrnosti. K definitivnímu potvrzení toho, že slonice připravují mláďatům cílenou medicínu na míru, bude nutné nashromáždit další přímé důkazy. Vědci proto místním stopařům rozdali fotopasti a kamery, aby toto chování zachytili na video.
„Znalosti místních obyvatel nám daly podrobnou mapu,“ vysvětluje další z vedoucích projektu, doktor Fabien Schultz z Institutu tropické medicíny Bernharda Nochta v Hamburku. „Teď chceme slony sledovat a přesně zjišťovat, které rostliny volí při konkrétních zdravotních potížích a jakou biologickou aktivitu tyto látky vykazují.“
První zmínky o sloní samoléčbě sahají hluboko do historie. Už na počátku třetího století popsal římský spisovatel Claudius Aelianus ve svém spise De Natura Animalium slona, který utrpěl zranění oštěpy a šípy. Zvíře začalo požírat květy i olej z olivovníku a ze svých ran se zcela zotavilo. V moderní době biologové prokázali samoléčbu u včel, ptáků, medvědů i lidoopů. V roce 2024 oxfordský tým doložil, že divocí šimpanzi cíleně polykají flóru s antibakteriálními účinky proti bolesti, a na Sumatře vědci zachytili orangutana, který si hlubokou ránu na tváři úspěšně zahojil pastou z rozžvýkané léčivky.
Zkoumání sloní medicíny na hoře Elgon však neotevírá jen okno do zvířecí inteligence. Může pomoci i lidskému lékařství.
„Na této planetě existují organismy, které fungují jako neuvěřitelné výrobny léčiv. Jsou to továrny na léky všude kolem nás,“ uvedla pro BBC News hlavní autorka studie, doktorka Elodie Freymannová z americké Brownovy univerzity. „Obrovské množství léků, které dnes kupujeme v lékárnách, pochází ze sloučenin ze stromů, řas, hub nebo korálových útesů. Chránit tyto lesy a udržet přírodní lékárny naživu znamená obrovskou výhru i pro nás, protože v nich můžeme objevit látky, které jednou zachrání lidské životy.“