Aktual.: 13.11.2026 09:44
Praha – Stoupenci zvýšení úrokových sazeb v bankovní radě České národní banky (ČNB) na jednání minulý týden argumentovali setrvalostí inflace a očekávanými dopady zdražení energií na ceny dalších komodit. Odpůrci zpřísnění měnové politiky uváděli, že by bylo možné vyčkat na další data a krok odložit na později. O zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta rozhodl hlas guvernéra ČNB Aleše Michla. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který centrální banka zveřejnila.
Bankovní rada rozhodla o zvýšení sazeb většinou jednoho hlasu. Zpřísnění měnové politiky podpořili vedle Michla také členové rady Jakub Seidler, Jan Procházka a Jan Kubíček. Pro zachování sazeb na současné úrovni hlasovali viceguvernéři Jan Frait a Eva Zamrazilová a členka rady Karina Kubelková.
Michl podle záznamu uvedl, že hlavním cílem ČNB je, aby koruna držela hodnotu. „Aby se vyplatilo pracovat a šetřit. Inflace je vždy o penězích a dluzích. Jakmile se roztočí, brzdí se draho a dlouho. Proto ji nenechme znovu roztočit – našimi kroky dokazujeme, že Češi by měli dlouhodobě čekat nízkoinflační prostředí,“ uvádí záznam.
Seidler při zdůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že nereaguje na samotné zdražení energií, ale na to, že lze v budoucnu očekávat promítnutí jejich vyšších cen i do zdražení ostatních komodit. Také Kubíček upozornil, že se dražší energie druhotně příští rok promítnou i v jádrové inflaci, která zahrnuje položky bez výrazného cenového kolísání. Upozornil přitom, že už nyní jádrová inflace neklesá. Na setrvalost jádrové inflace upozornil i Procházka, který také uvedl, že nevidí zklidňující trendy ani v mzdovém vývoji a v úvěrové aktivitě. Zvýšení sazeb proto podle něj je bezpečnější.
Stoupenci zachování sazeb na současné úrovni doporučovali vyčkat na další data. Frait a Kubelková přitom upozornili, že v prosinci budou o nastavení sazeb rozhodovat i americký Fed a Evropská centrální banka, ČNB by tedy v případě vyčkání mohla reagovat i na jejich kroky.
V debatě o dopadech dražších energií členové bankovní rady uváděli, že se dosud významně nepromítly do cen ostatních komodit. Podle Seidlera je však nárůst cen energií už natolik dlouhodobý a citelný, že bude obtížné se sekundárním efektům vyhnout. Podle Kubelkové je zásadní otázkou, zda je zdražení energií šokem, který postupně odezní, nebo se bude ekonomika pohybovat na úrovni nového normálu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}