Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
Vesmír je militarizovanou doménou od počátku kosmického věku – Sovětský svaz tam rozmístil zbraně už koncem šedesátých let v rámci studené války. Program Istrebitěl sputnikov (Stíhač družic) se tehdy skládal ze satelitů, které byly navrženy tak, aby vypouštěly projektily, jež po detonaci vymrštily šrapnely do dráhy jiné družice, obvykle americké, píše server BBC News.
V současnosti vyspělé armády rozmísťují družice ve vesmíru k celé řadě účelů, včetně průzkumu, zabezpečené komunikace, detekce odpalů raket a poskytování přesných polohových informací pro cílené údery. Současné konflikty od Ukrajiny po Blízký východ ukazují, jak nepostradatelnými se staly satelity pro podporu moderního válčení na Zemi. S příchodem nových technologií analytici očekávají, že se využívání vojenské techniky v kosmu bude dále rozšiřovat.
Americký ministr letectva Troy Meink, pod něhož spadají i Vesmírné síly Spojených států, v pondělí v nebývalém kroku poprvé veřejně mluvil o tom, že USA mají zbraně na oběžné dráze. Sloužit mají k obraně sil USA na Zemi, oznámil Meink.
Rušičky i kinetické zbraně
Experti se domnívají, že se nejspíš jedná o rušičky komunikace, nikoli kinetické zbraně určené k přímým úderům. „Očekával bych, že půjde o nějaký druh platformy pro elektronický boj nebo rušení rádiového signálu. Jednalo by se o nedestruktivní typ protidružicové zbraně a takové varianty již na Zemi existují,“ sdělil BBC Bleddyn Bowen, docent astropolitiky z Durhamské univerzity ve Velké Británii.
„Méně pravděpodobný by byl nějaký druh kinetického destrukčního prostředku, tedy tělesa, které by vypustilo projektil, jenž by do satelitu narazil a zničil ho,“ míní Bowen. „Odborníci to neočekávají, protože zrovna USA mají na oběžné dráze nejvíc satelitů, tudíž jakýkoli vznik smetí na oběžné dráze, který může zničit další satelity, není v jejich zájmu,“ podotkl Nikola Schmidt vedoucí Centra nových technologií z Ústavu mezinárodních vztahů.
Podle Schmidta jsou více pravděpodobné jiné zbraně, které se pohybují na hraně porušení mezinárodního práva. „To znamená různé zaslepování lasery nebo radiofrekvenční rušení,“ popsal Schmidt s tím, že může jít kupříkladu o rušení satelitů, jež by se pokoušely odposlouchávat komunikaci.
Zkouška vesmírné zbraně přitom může vedle vystřelení laseru nebo projektilu vypadat i jen jako podezřelý manévr. Útok navíc může proběhnout anonymně. „Existují takové malé družice, které ani nejsou vidět ze země, a ty umí podnikat diverzní akce, přičemž uživatel té cílové družice se ani nedozví, že byl obětí útoku. Zjistí ,aha, tam mě asi trefil nějaký mikrometeorit a moje družice selhala‘,“ popsal Michal Václavík z Ústavu letadlové techniky při ČVUT.
Nová éra militarizace vesmíru
I když Meink nezveřejnil žádné detaily ohledně toho, jaké vojenské prostředky Washington poslal do kosmu a kdy, podle expertů tím otevřel novou kapitolu v militarizaci vesmíru. „Toto je další známka zrychlujících se závodů ve zbrojení ve vesmíru,“ uvedla pro britský kanál Channel 4 News Andrea Rotterová z německého think tanku Hanns Seidel Foundation. „Stále více aktérů vyvíjí širší škálu schopností narušovat, degradovat nebo potenciálně ničit kosmické systémy,“ dodala.
Válečné konflikty by mohly v budoucnu zahrnovat situace, kdy státy budou útočit na satelity ostatních zemí. Tyto družice přitom poskytují kritické služby, jako je GPS, komunikace a zpravodajství, a to jak vojenským silám na zemi, tak civilní infrastruktuře.
„(Americká) Doktrína vesmírných sil popisuje ‚kontrolu vesmíru‘ tak, že jejím výsledkem je vesmírná převaha. Tu definují jako schopnost operovat v čase a na místě podle vlastního výběru a zároveň totéž odepřít protivníkovi,“ řekla stanici al-Džazíra ředitelka pro vesmírnou bezpečnost a stabilitu Victoria Samsonová z nevládní organizace Secure World Foundation (SWF).
Protiraketový štít Zlatá kopule
Z Meinkova vyjádření vyplývá, že USA cílí kromě obrany také na kosmickou dominanci v čím dál více rozkmotřeném světě. Prezident Donald Trump vytvořil vesmírné síly jako šestou složku ozbrojených sil v roce 2019 během svého prvního funkčního období. Aktuálně mají deset tisíc příslušníků a rozpočet 71 miliard dolarů (1,51 bilionu korun) na fiskální rok.
Po svém loňském návratu do Bílého domu své úsilí o militarizaci vesmíru zintenzivnil, když výkonným příkazem nastínil takzvanou Zlatou kopuli, tedy obří systém vesmírné obrany, jenž – pokud skutečně vznikne – vyjde podle odhadů USA během dvou dekád na 1,2 bilionu dolarů (25,44 bilionu korun).
Zlatá kopule, inspirovaná slavným izraelským systémem Iron Dome, mimo jiné obnáší vesmírné protiraketové systémy a globální konstelaci satelitů pro sledování kosmických aktivit nepřátel, píše magazín Time. Pentagon naplánoval první velký test štítu těsně před volbami v roce 2028, uvedla americká stanice CNN s odkazem na své zdroje.
„Jde o signál ostatním státům, především Rusku a Číně, že Spojené státy jsou připraveny svoje satelity a infrastrukturu ve vesmíru hájit a že naplňují strategii, o které se ví roky, a tou je, že chtějí ve vesmíru dominovat,“ hodnotí nečekaný Meinkův proslov Schmidt.
Pokud má ale nové odhalení sloužit jako odstrašující prostředek, vágnost Meinkových výroků může omezit jeho účinnost, řekl CNN Clayton Swope z neziskové organizace Center for Strategic and International Studies, který dříve více než deset let působil v CIA. Oznámení USA nicméně považuje i tak za významné v rámci větší transparentnosti, protože Washington dříve k této otázce mlčel.
Limity kosmické smlouvy
Smlouva o kosmickém prostoru z roku 1967 v rámci článku 4 státům zakazuje umísťovat zbraně hromadného ničení včetně jaderných zbraní na oběžnou dráhu Země. Použití konvenčních zbraní v kosmu ani pozemních zbraní proti prostředkům ve vesmíru nicméně smlouva neošetřuje, což ponechává státům značný prostor pro vlastní interpretaci pravidel.
„Zakázaná je i militarizace jiných planet, to znamená, že by armády neměly instalovat svoje nové základny na jiných planetách a měsících,“ doplnil Schmidt.
Ujednání podepsalo v průběhu let 115 států – mezi nimi i Moskva, Washington a Peking. Supervelmoci od nicméně od té doby zkoumají způsoby, jak vést v kosmu bojové operace, na které se tato smlouva nevztahuje. Zaměřují se přitom zejména na satelity protivníků, které jsou klíčové pro vojenskou komunikaci, sledování a navigaci.
Ruské a čínské aktivity
Spojené státy nyní argumentují tím, že jejich dva hlavní geopolitičtí rivalové, Čína a Rusko, chápou vesmír jako potenciální bojiště. Peking podle nich vyvíjí a provozuje vesmírné a protivesmírné kapacity v rámci strategie vojenské modernizace, zatímco Moskva podle nich považuje vesmír za bojiště a věří, že nadvláda v kosmu bude rozhodujícím faktorem v budoucích konfliktech.
Představitelé americké armády opakovaně varují, že obě země testují nové útočné kapacity. Jako příklady uvádějí výcvikové mise ruských satelitních konstelací, které podle Washingtonu mohou demonstrovat „útočnou a obrannou taktiku“ pro budoucí boj, a také čínský vývoj hypersonické střely s jadernou kapacitou, která je schopná letu po nízké oběžné dráze Země a teoreticky by mohla obejít protiraketové systémy USA, připomíná CNN. Podle listu Financial Times došlo k testu vypuštění nadzvukového kluzáku z rakety už v roce 2021. Rychlost, s jakou Číňané tento systém vyvinuli, představitele americké národní bezpečnosti překvapila.
„Pravdou je, že Rusko už aktuálně má na oběžné dráze několik konvenčních zbraní proti satelitům, z nichž jednu v roce 2019 otestovalo,“ upozornil už v roce 2024 Robert A. Wood, zástupce stálého zástupce USA pro zvláštní politické záležitosti při OSN. V roce 2021 také údajně Rusko odpálilo ze Země protibalistickou raketu a úspěšně zničilo jeden ze svých satelitů na oběžné dráze.
Testy protidružicových raket s přímým výstupem, jako například ten, který provedla Čína v roce 2007, zanechávají na oběžné dráze velké množství odpadu. Peking tehdy sestřelil svou nefunkční meteorologickou družici Feng Yun-1C Čína pomocí střely vybavené kinetickou bojovou hlavicí ve výšce více než 800 kilometrů. Trosky jsou přitom stále na oběžné dráze a představují potenciální nebezpečí. Podle odhadů se jedná o tři tisíce kusů odpadu.
„Domníváme se, že vesmír by měl být prostý jakýchkoli zbraní,“ uvedl nyní podle ruské státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na oznámení amerických vesmírných sil. „Počítáme s širokou mezinárodní podporou, abychom mohli pokračovat v úsilí o úplnou demilitarizaci vesmíru,“ prohlásil.
Čína v úterý vyzvala USA, „aby přestaly rozšiřovat vojenské kapacity v kosmickém prostoru a konkrétními kroky udržovaly globální strategickou stabilitu“. „Čína se staví za mírové využívání kosmického prostoru a jeho zachování v bezpečí. Odmítá jakékoli závody ve zbrojení ve vesmíru i jakékoli pokusy o jeho militarizaci a proměnu ve válečnou zónu,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun.
Podle Bowena jde o prázdná slova, jelikož obě mocnosti v posledních deseti letech provádějí ve vesmíru podstatně více manévrů známých jako „operace sblížení a přiblížení“ (RPO), při nichž těsně míjejí západní družice. Časopis Foreign Policy dříve informoval, že Peking vyvíjí vojenské satelity s robotickými rameny, jež by mohly doslova vytrhnout nepřátelské satelity z jejich zamýšlených oběžných drah.
Spojené státy nedávno provedly své dosud největší orbitální cvičení s názvem Apollo Maneuvers, jehož cílem bylo předvést dynamické vesmírné operace. Zapojily se do něj satelity na několika oběžných drahách současně a zúčastnili se ho také mezinárodní a komerční partneři.
USA se v roce 2022 zavázaly, že již nikdy nebudou testovat protidružicové zbraně ASAT s přímým výstupem, poznamenal Swope s odkazem na typy vojenských prostředků, které jsou odpalovány ze země a cílí na družice.
Přesné znění tohoto závazku však nevylučuje testování nebo nasazení jiného typu ASAT, jako jsou zbraně koorbitální, dodal expert. Tento druh prostředků může zahrnovat využití kosmického plavidla k přímému přiblížení k nepřátelskému satelitu na oběžné dráze.
„Ruský zájem o vývoj toho, co bych nazval ‚koorbitálními protidružicovými zbraněmi‘, sahá až do dob Sovětského svazu a studené války. Jedná se o satelity, které by na cílovou družici vystřelily nějaký druh projektilu nebo jiné munice, aby ji vyřadily z provozu,“ sdělil odborník.
Role Muskovy SpaceX
V poslední době vyvolává otazníky zapojení soukromých společností do vesmírného programu USA. „Nejdůležitější je v tomto kontextu SpaceX. V posledních týdnech se rozhořela debata, pro koho vlastně je ekonomicky smysluplné mít Starship, která v posledních verzích vynese až 200 tun materiálu,“ uvedl Schmidt.
Taková loď je podle experta zbytečně velká. „Na začátku postavíte satelit, potřebujete jich ale mít sto a než postavíte poslední, tak vám to může trvat rok dva – v tu chvíli už chcete mít třetinu satelitů na oběžné dráze a použijete Falcon 9, nebudete používat Starship. Takže tam se nabízí, že Elon Musk může hrát velkou roli ve vynášení nějakého nového nákladu, o kterém nemáte ponětí a který bude přirozeně utajovaný, protože tuhle kapacitu Rusko a Čína nemají,“ podotkl Schmidt.
„Rusko si zničilo jednu ze dvou startovacích ramp, a tu, kterou zničili, vyrobila ukrajinská firma, jejíž fabriku Rusko vybombardovalo. Ukrajina zase Rusku vybombardovala továrnu na (kosmické lodě) Progress, takže ani nemá nosiče, které by něco odnesly na oběžnou dráhu,“ dodal expert.
Podle jiných odborníků si však Moskva své nedostatečné kapacity přímo v kosmu kompenzuje v oblasti raket. „Rusové… mají pozemní rakety, které mohou být vypuštěny do vesmíru, aby zasáhly (družice) na nízké oběžné dráze Země. Mají také střely ASAT, které mohou letadla vypouštět z velké výšky,“ uvedl pro BBC Rod Thornton, docent v oboru ruských obranných a bezpečnostních studií na King’s College v Londýně.
Obavy z nasazení jaderných zbraní
V krajním případě mohou Rusové do vesmíru odpálit také jaderné zbraně, upozornil expert. „ Výsledný EMP (elektromagnetický impuls) by ‚upekl‘ jakýkoli nechráněný satelit v širokém okolí,“ konstatoval Thornton. K jadernému konfliktu v kosmu ale podle expertů nejspíš nedojde bez toho, aby se nejprve to samé odehrávalo i na Zemi. „Buď se nestane nic, nebo se může stát cokoli,“ poznamenal Bowen.
Moskva a Peking se snaží už roky prosadit novou smlouvu, která by vynášení zbraní do vesmíru zakázala, avšak Spojené státy toto úsilí vždy vetovaly. „Jejich argument (USA) je celkem pochopitelný, protože ta smlouva se pokouší nějak definovat zbraně ve vesmíru, a to prostě nejde, protože zbraň ve vesmíru může být relativně cokoli,“ konstatoval Schmidt.
„Základní problém vzniká už když máte manévrovatelné satelity, které můžete někde zaparkovat. A to udělali Rusové v posledních letech mnohokrát, že přeletěli na minimální vzdálenost i na geostacionární dráze, což je akt maximální nezodpovědnosti, protože tam kdyby se něco stalo, tak ta dráha může přestat být použitelná, protože z geostacionární dráhy už nikdy nic neuklidíte,“ doplnil expert.
Vesmírné ambice Indie či Íránu
Gradující závody ve zbrojení se přitom neomezují pouze na USA, Rusko a Čínu. Své kapacity v oblasti protidružicových zbraní předvedla už také Indie, která vyvíjí technologie umožňující jejím kosmickým lodím operovat v těsné blízkosti jiných satelitů.
Vývoj koorbitálních technologií se připisuje rovněž Francii, zatímco Velká Británie již uskutečnila společné operace na oběžné dráze s USA. Německo zase zveřejnilo plán vojenských vesmírných výdajů ve výši 35 miliard eur (851,35 miliardy korun) zaměřený na boj proti rostoucím hrozbám ze strany protivníků, napsala agentura Reuters.
Letošní zpráva nevládní organizace SWF, jež se zasazuje o bezpečné využívání kosmu, pak upozorňuje na Írán, který se stále častěji soustředí na rušení a podkopávání satelitních služeb.
Rovněž Izrael vyvinul významné vojenské kapacity pro vesmírný a elektronický boj, ačkoli neexistují žádné veřejné záznamy o tom, že by provedl test zbraně ASAT, který by vygeneroval vesmírný odpad. Ve vývoji sofistikovanějších kosmických technologií závodí i znepřátelené země jako Severní a Jižní Korea, poznamenala stanice al-Džazíra.