Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Tehdejší demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na soudních nákladech a poplatcích kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
Trump žalobu podal v roce 2022 u federálního soudu na Floridě. Tvrdil v ní, že se Clintonová společně s někdejším ředitelem Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamesem Comeym a dalšími osobami spikla s cílem ovlivnit prezidentské volby v roce 2016. Podle šéfa Bílého domu se jej snažili zdiskreditovat šířením nepravdivých informací o spolupráci jeho volebního štábu s Ruskem.
Kromě Clintonové a Comeyho Trump zažaloval také bývalého pracovníka britských zpravodajských služeb Christophera Steela, Demokratický národní výbor a řadu dalších osob a organizací. Žaloba obsahovala mimo jiné obvinění z organizované trestné činnosti a ze spiknutí za účelem šíření nepravdivých informací.
Federální soudce Donald Middlebrooks však žalobu zamítl s poukazem na řadu právních nedostatků. Některé nároky podle něj Trump uplatnil až po uplynutí zákonné lhůty. Žalobu přirovnal k „dvousetstránkovému politickému manifestu“, v němž si Trump stěžuje na své politické odpůrce.
Middlebrooks následně Trumpovi a jeho právní zástupkyni Alině Habbové nařídil uhradit téměř milion dolarů na právních poplatcích a nákladech řízení. Podle soudce měla žaloba sloužit k prosazování politického výkladu událostí a obsahovala vědomě nepravdivá tvrzení i neopodstatněné právní argumenty. Trumpovi a jeho právníkům také vytkl opakované zneužívání soudního systému.
Federální odvolací soud v Atlantě v roce 2025 zamítnutí žaloby i uložené sankce potvrdil. Uvedl, že řada právních argumentů Trumpa a Habbové byla skutečně neopodstatněná.
Trumpovi právníci naopak tvrdí, že rozhodnutí nižších soudů mají zásadní dopad na výkon prezidentské funkce i na celé Spojené státy.
Vyšetřování vazeb Trumpovy kampaně na Rusko
Spor souvisí s vyšetřováním ruského zasahování do amerických prezidentských voleb v roce 2016, v nichž Trump porazil Clintonovou, přestože v celostátním součtu získal méně hlasů.
Vyšetřování vedené zvláštním vyšetřovatelem Robertem Muellerem potvrdilo, že se Rusko snažilo volby ovlivnit v Trumpův prospěch. Muellerova zpráva z roku 2019 popsala ruské vměšování jako rozsáhlé a systematické.
Vyšetřovatelé zároveň zdokumentovali řadu kontaktů mezi Trumpovým volebním týmem a osobami napojenými na Rusko. Nepodařilo se jim však prokázat, že by členové Trumpovy kampaně s ruskou vládou na ovlivňování voleb spolupracovali nebo svou činnost koordinovali. Trump opakovaně označoval tvrzení o ruském vměšování za podvod.
Tehdejší ministr spravedlnosti William Barr v roce 2019 pověřil dalšího zvláštního vyšetřovatele Johna Durhama, aby prověřil postup FBI. Durham ve zprávě zveřejněné v roce 2023 dospěl k závěru, že FBI neměla dostatečné podklady k zahájení vyšetřování Trumpovy kampaně a příliš spoléhala na informace od jeho politických odpůrců.
Do sporu se promítly také materiály bývalého britského zpravodajce Christophera Steela, který před volbami shromažďoval informace o údajných vazbách Trumpa a jeho spolupracovníků na Rusko. Jeho práci financovala prostřednictvím právní kanceláře Clintonové kampaň a Demokratický národní výbor. Trump obvinění obsažená v dokumentech odmítl.
Soud zastavil stíhání bývalého šéfa FBI
Trumpova administrativa v roce 2025 obžalovala někdejšího ředitele FBI Jamese Comeyho z nepravdivé výpovědi a maření činnosti Kongresu. Obvinění souviselo s údajným nepravdivým tvrzením o jeho souhlasu s úniky informací do médií.
Federální soud však obžalobu následně zamítl. Podle soudce byla státní zástupkyně, kterou Trump vybral pro vedení případu, do funkce jmenována nezákonně.
Trump se do Bílého domu vrátil po vítězství nad demokratkou Kamalou Harrisovou v prezidentských volbách v roce 2024. Nadále také opakuje nepodložená tvrzení o rozsáhlých podvodech při volbách v roce 2020, v nichž jej porazil demokrat Joe Biden.