„Operace MoLoČKa bude pokračovat, dokud nebude stínová flotila Ruské federace zapsána do Červené knihy ohrožených druhů Azovského moře,“ napsal v pondělí na Telegram velitel ukrajinské dronové jednotky Magyar’s Birds (v překladu Maďarovi ptáci) Robert Brovdi.
„Aktuálně – 105 žlutých a červených karet, čtvrtfinále bylo odehráno…,“ uvedl voják v popisu fotbalovou terminologií.
Doplnil, že jen za poslední noc hořelo 15 plavidel a dohromady jeho „ptáci“ za posledních 8 dní „zpracovali“ hned 105 plavidel. Má přitom jít o plavidla ruské stínové flotily, kterými Rusové obcházejí západní sankce. Provoz průlivem Rusko zastavilo a vykládku omezilo na minimum.
„Technologické ponižování (ruského) impéria pokračuje. Kvůli Krymu padne,“ napsal Brovdi na sociálních sítích už několik dnů zpátky. Řekl, že se stínová flotila znatelně zmenšuje a již nemůže využívat Kerčský průliv, který spojuje Azovské moře s Černým mořem.
Zásadní vodní cesta
Azovské moře je důležitá vodní cesta, která spojuje Rusko s východní Evropou. Podél Azovského moře leží přední ruské regiony produkující obilí s městy Rostov a Krasnodar.
Druhý největší černomořský přístav Azov se pak nachází v Kerčském průlivu. Pro Moskvu má zásadní ekonomický a vojenský význam, protože ho využívá k přepravě ropy, obilí nebo oceli na mezinárodní trhy.
„Rusko dočasně zastavilo lodní dopravu přes Donsko-Azovský průliv (v češtině známý spíše jako Volžsko-donský průplav), splavnou vodní cestu spojující řeku Don s Azovským mořem,“ napsala v pátek s odkazem na tři zdroje z odvětví vývozu obilí agentura Reuters.
Analytici trhu podle ní poznamenávají, že až čtvrtina vývozu pšenice z Ruska, největšího světového vývozce obilí, prochází Azovským mořem. A podle jejich zdrojů už od pátečního večera ruská pohraniční stráž na dobu neurčitou uzavřela také průjezd Kerčským průlivem, který spojuje Azovské a Černé moře.
Ruská ministerstva zemědělství a dopravy na žádost o komentář agentury Reuters nereagovala.
Systematické a intenzivní útoky
Ukrajina v poslední době zintenzivnila útoky na ruské ropné rafinerie, což způsobilo nedostatek pohonných hmot v celé zemi.
Mnoho analytiků a mezinárodních organizací varovalo před riziky pro globální obchod s obilím v důsledku války na Ukrajině, protože Černé moře využívá Ukrajina i Rusko k vývozu obilí. Během čtyři a půl roku trvajícího konfliktu však zatím k žádným větším narušením obchodu s obilím nedošlo.
Ukrajina teď podle expertů systematicky ničí velkou část ruských radarů a protiletadlových obranných systémů. To jí umožnilo provést sérii ničivých útoků na dlouhé vzdálenosti na ruské ropné rafinerie, jeden z nich dokonce v sibiřském městě Omsk, téměř tři tisíce kilometrů od ukrajinského území.
Kyjev také zahájil vlnu úderů středního doletu na pozemní a námořní zásobovací trasy na okupovaný Krym, přičemž zasáhl nákladní automobily, lodě a hraniční přechody. Jeden tanker se přes noc vznítil při vplutí do Azovsko-černomořského průplavu, uvedli ruští úředníci.
Na Krymu se také kvůli problémům s nedostatkem paliva nerozběhly žně a v řadě měst už nejde několik dní proud. Nefungují proto bankomaty, trolejbusy, ale hlavně přečerpávací stanice a vodárny. I na ty podle svých slov „Maďarovi ptáci“ útočí.
