V Pražské Kramářově vile se ve čtvrtek uskuteční první společné zasedání tuzemské a maďarské vlády. Mezivládní konzultace využijí k bilaterální schůzce premiéři Andrej Babiš (ANO) a Péter Magyar, separátní jednání se svými protějšky mají na programu i další ministři. Maďarského premiéra doprovází osm členů jeho kabinetu. Rokování se dle Úřadu vlády zaměří hlavně na konkurenceschopnost Evropské unie, energetickou bezpečnost, migraci, budoucnost evropského rozpočtu a rozšíření Unie. Odpoledne maďarského premiéra přijme i prezident Petr Pavel.
Program prvního společného zasedání české a maďarské vlády začal uvítací ceremonií v zahradě Kramářovy vily půl hodiny před polednem, kdy Babiš s dalšími ministry přivítal členy maďarské vlády. Následují separátní schůzky premiérů a ministrů. Ve 12:30 je na programu pracovní oběd. Závěrečná tisková konference by se měla uskutečnit krátce před půl třetí odpoledne ve Strakově akademii.
Jednání se zaměří na evropská a mezinárodní témata. „Zejména na konkurenceschopnost EU, energetickou bezpečnost, migraci, budoucnost evropského rozpočtu a rozšíření EU. Tématem mezivládních konzultací bude také regionální a bilaterální spolupráce v oblasti ekonomiky, dopravy, obranného průmyslu, digitalizace, vědy, výzkumu, inovací a zdravotnictví,“ vyjmenoval Úřad vlády.
Bilaterální jednání povede například ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se svým maďarským protějškem Andrásem Kármánem, informoval resort financí. Tématy budou víceletý finanční rámec EU pro období 2028 až 2034, konkurenceschopnost bankovního sektoru EU, iniciativy Unie u přímých daní, elektronická fakturace a digitalizace správy DPH a také ceny energií a s nimi související vládní opatření.
Tuzemská vláda pořádá společná jednání také se slovenským, polským a izraelským kabinetem. Po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu rovněž v Kyjevě a později i v Praze jednala vláda Petra Fialy (ODS) s ukrajinskými ministry. Fialova vláda kvůli rozdílným názorům v zahraniční politice naopak přerušila konzultace se Slovenskem, jež Babišův kabinet obnovil, přičemž další společné zasedání bude za necelé dva týdny na Slovensku.
Spolupráce v rámci V4
Babiš a Magyar se na prvním společném zasedání dohodli v červnu s cílem posílit spolupráci ve zdravotnictví, kultuře či dopravě. Premiéři se tehdy setkali v maďarském Gödöllö, toto bilaterální jednání předcházelo schůzce premiérů zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko).
Právě spolupráci v rámci tohoto uskupení Babišův kabinet zdůrazňuje i ve svém programovém prohlášení. „Důležitou prioritou naší zahraniční politiky je obnova a posílení narušených vztahů v rámci Visegrádské skupiny, založená na vzájemném respektu, společných zájmech a efektivní regionální spolupráci,“ stojí v dokumentu.
Spolupráce mezi zeměmi V4 byla v uplynulých letech oslabená zejména kvůli odlišným pohledům na válku, kterou v únoru 2022 naplno rozpoutalo Rusko svou rozsáhlou vojenskou invazí na Ukrajinu. Magyarův předchůdce v čele maďarské vlády Viktor Orbán navzdory ruské agresi udržoval s Moskvou dobré vztahy.
Magyar se svojí stranou Tisza uspěl v maďarských dubnových volbách, když dokázal porazit právě Orbánův Fidesz. Babiš přitom před volbami Orbána podpořil. „Vždy chránil maďarské občany a národní zájmy. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív,“ napsal tehdy Babiš na adresu Orbána, který stál v čele vlády šestnáct let. Hnutí ANO i další vládní strana Motoristé jsou stejně jako Fidesz zároveň součástí europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu.
Po volbách Babiš Magyarovi pogratuloval s tím, že se těší na spolupráci. Totéž zopakoval i v květnu, kdy se stal Magyar premiérem. Jeho zvolení označil za dobrou zprávu pro Česko předseda opoziční ODS Martin Kupka. „Pevně věřím, že nebude pokračovat ve sbližování s Kremlem a zaměří se na posílení spolupráce v rámci Evropy,“ prohlásil tehdy.
První summit po dvou letech
V červnu Magyar hostil první summit V4 po dvou letech. Premiéři čtyř států se setkali ve zmíněném Gödöllő u Budapešti. Portál Politico tehdy napsal, že všechny čtyři země mají několik společných témat. Konkrétně jde mimo jiné o skepsi vůči ambiciózním klimatickým politikám, podporu většího dlouhodobého rozpočtu EU či tvrdý přístup k nelegální migraci.
Visegrádská čtyřka kdysi měla mimořádný vliv díky společnému postupu proti migrační politice „otevřených dveří“ Angely Merkelové, napsalo dále Politico, podle něhož se ovšem od tohoto období časy podstatně změnily. Mimo jiné v tom, že postoje skupiny k migraci v současnosti sdílí značná část EU.
Mezi čtyřmi zeměmi navíc existují rozdíly především ve vztahu k Rusku. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) patří mezi evropské lídry nejvíce nakloněné ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Magyar se sice distancoval od svého předchůdce Orbána, ale jeho země stále závisí na dovozu ruských energií. Polsko naopak zastává vůči Moskvě podstatně tvrdší linii.