Kromě živé síly se pozornost soustředí také na severokorejský raketový potenciál. Podle zpráv z bezpečnostních kruhů Moskva a Pchjongjang společně do války na Ukrajině nasazují specializovanou raketovou jednotku čítající až 90 Severokorejců.
„Rusko začalo nasazovat severokorejskou raketovou jednotku vybavenou až 120 balistickými raketami a šesti odpalovacími zařízeními pro použití ve válce proti Ukrajině,“ řekl ve středu agentuře Reuters úředník ukrajinské rozvědky.
Související
Kim Čong-un již údajně dodal Moskvě novou várku 40 balistických raket typů KN-23 a KN-24, které jsou doprovázeny vlastním personálem pro obsluhu a údržbu.
Podle médií to pro Severní Koreu představuje neocenitelnou příležitost, jak otestovat své zbraně a vojáky v akci. Experti z washingtonského Institutu pro studium války (ISW) poukazují na to, že KLDR získá možnost provádět polní testy svých zbraní a získávat reálnou zpětnou vazbu pro jejich další zdokonalování.
Finanční injekce pro KLDR
Severní Korea prezentovala své nasazení jako pomoc smluvnímu partnerovi. Kim Čong-un v květnu 2025 prohlásil, že účast ve válce byla výkonem suverénních práv Severní Koreje na obranu „bratrského národa“.
Analytici tvrdí, že Pchjongjang získá tvrdou měnu, ropu a další ekonomickou podporu, stejně jako přístup k ruské vojenské technologii a bojovým zkušenostem pro své síly a zbraně.
Plánuje se také hlubší integrace severokorejských systémů do ruského řídicího systému, což zahrnuje i zapojení severokorejské rozvědky přímo do výpočtů a řízení dělostřelecké palby.
Související
Pro režim v KLDR jsou důležité také finanční a politické dopady. Odhaduje se, že více než polovina státního rozpočtu Severní Koreje nyní pochází z ruských obranných zakázek.
Konec závislosti na Číně
Tato finanční injekce poskytuje Kim Čong-unovi dosud nevídanou ekonomickou nezávislost na Číně a umožňuje zemi návrat na globální trh se zbraněmi, z něhož byla od 80. let v podstatě vytlačena.
Rusko navíc aktivně využívá své postavení v Radě bezpečnosti OSN k tomu, aby paralyzovalo dozorčí orgány monitorující dodržování sankcí vůči KLDR.
Tím efektivně umožňuje Pchjongjangu obcházet mezinárodní izolaci. I když se severokorejská ekonomika může v absolutních číslech zdát slabá, pro běžné obyvatele se situace díky přílivu ruských prostředků oproti stavu před deseti lety paradoxně zlepšila.
Globální hrozba a selhání sankcí
Ukazuje se, že dosavadní sankční režimy tak narážejí na své limity. Historické paralely, jako je schopnost Jihoafrické republiky vyvinout jadernou zbraň i pod embargem, naznačují, že izolace není pro odhodlané autoritářské režimy nepřekonatelnou překážkou.
Se vzrůstající globální nestabilitou roste poptávka po zbraních a KLDR je připravena tuto poptávku uspokojit, zejména pokud západní kapacity nebudou stačit.
Severokorejský arzenál, odhadovaný na 600 až tisíc balistických raket různých typů, představuje pro Ukrajinu i globální stabilitu vážnou hrozbu. Raketa KN-23, která je v podstatě modernizovanou verzí ruského systému Iskander, se tak stává symbolem této nové osy spolupráce.
„Zásadní eskalace“
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky představuje toto zapojení zásadní eskalační prvek, který odhaluje hluboké problémy uvnitř ruského velení.
„Rusové sami prostě nedokážou situaci dostatečně efektivně řešit. Naznačuje to i nedávná rošáda na čelných postech uvnitř ruské armády,“ vysvětluje Havlíček s tím, že politické vedení Kremlu je zjevně nespokojeno s dosavadním výkonem svého vojenského establishmentu.
Tento krok tak vnímá jako snahu Moskvy kompenzovat vlastní nedostatky cizí silou v situaci, kdy se ruské armádě nedaří dosahovat stanovených cílů.
Zároveň expert varuje před kritickým oslabením ukrajinské protivzdušné obrany, které vytváří nebezpečné „okno příležitosti“ pro agresora. „Ukrajina dnes nedisponuje dostatkem raket do systému Patriot, které jsou klíčové pro sestřelování primárně těch balistických systémů,“ upozorňuje Havlíček a dodává, že v regionu může být nově alokováno až několik stovek severokorejských balistických raket.
Zatímco dosud byli severokorejští vojáci využíváni především k obranným operacím v Kurské oblasti, nově hrozí i jejich přímé zapojení do ofenzivních akcí na ukrajinském území. „V tuto chvíli se mluví o tom, že by se právě tyto jednotky mohly vlastně podílet na proaktivních operacích vůči ukrajinským cílům i na ukrajinském území,“ uvádí Havlíček.
V reakci na tuto hrozbu by podle něj měla aktivněji jednat i Jižní Korea, ať už formou finanční pomoci, nebo dodávkami vojenského materiálu přes třetí země, jako je Česká republika nebo Spojené státy, což by odpovídalo postupu „koalice ochotných“.
