Rusko by se podle nových amerických zpravodajských odhadů mohlo pokusit o omezený útok proti některé členské zemi NATO. Scénáře, se kterými americké tajné služby pracují, sahají od kybernetického útoku až po menší pozemní vpád, uvádí americký list Wall Street Journal.
Podle zdrojů listu je Putin pod stále větším tlakem nejen kvůli situaci na bojišti, ale i doma. I po více než čtyřech a půl letech války dokáže Ukrajina citelně zasahovat ruskou ekonomiku a armáda stále postupuje za cenu vysokých ztrát. Američtí zpravodajci proto varují, že „Putin zahnaný do kouta“ může představovat větší riziko i pro evropské spojence Kyjeva.
Američtí i evropští představitelé podle listu už nyní pozorují známky ruského testování NATO. Jako příklad uvádějí například incident, při němž koncem července dopadla na území Polska ruská střela Ch-101, nebo případy narušení vzdušného prostoru Rumunska drony.
Rozděl a panuj
Pokud by Moskva přešla k hybridnímu nebo přímému útoku, jejím cílem by podle amerických představitelů nebylo obsazení území, ale rozdělení aliance.
Podle listu by tak smyslem takového kroku nebyl vojenský úspěch Ruska, ale vyvolání sporu mezi spojenci o to, zda a jak reagovat. Americké i evropské analýzy se obávají, že Moskva by především mohla využít období nejistoty kolem role Spojených států v evropské bezpečnosti.
„Otázkou je, jak by v takovém případě reagovaly Spojené státy,“ uvedla Heather Conleyová z vlivného amerického think-tanku American Enterprise Institute. „Jedním z dlouhodobých cílů Ruska bylo zpochybnit důvěryhodnost NATO a oddělit Spojené státy od jejich spojenců,“ sdělila listu.
Podle analýz, které má The Wall Street Journal k dispozici, pak připadají v úvahu tři hlavní scénáře.
Tři scénáře útoku
Prvním je kybernetický útok na některou členskou zemi NATO. Druhým vyslání neoznačených ozbrojených skupin, které by obsadily omezené území. Třetím je omezený vojenský vpád na východní křídlo aliance. Podle amerických odhadů by k některému z těchto kroků mohlo dojít mezi letošním podzimem a rokem 2029.
Nejčastěji se v podobných scénářích zmiňuje východní křídlo NATO, především pobaltské státy a Polsko, kde by Rusko mohlo využít geografické blízkosti a zkoušet reakci aliance.
Pravděpodobnost pozemního útoku je podle zpravodajců zatím nízká, postupem času však roste. Takový krok by mohl vést k aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy, podle něhož jsou spojenci povinni napadenému státu poskytnout pomoc.
Ta může zahrnovat i použití ozbrojené síly. U kybernetických nebo hybridních útoků ale není reakce NATO tak jednoznačně vymezena – a právě útok „pod prahem článku 5“ by mohl být pro Rusko ideálním testem.
„Pro NATO bylo vždy obtížné reagovat na útok, který nedosahuje prahu článku 5. A dosud platilo, že spojenci se raději snažili vyhnout eskalaci,“ uvedla Conleyová a připomněla například rozsáhlé ruské kybernetické útoky na Estonsko z roku 2007, které Tallin řešil především bilaterálně.
Nedostatek „luxusní“ munice
Rostoucí obavy z ruského testování NATO přicházejí v době, kdy američtí představitelé řeší stav některých zásob klíčové munice, které ztenčily především válka v Íránu a dodávky Ukrajině. Pentagon i Bílý dům ale tvrdí, že tvrzení o nedostatku jsou zavádějící.
Analytici přesto upozorňují, že nedostatky munice mohou omezit schopnost Spojených států odstrašovat nejen Rusko, ale i Čínu. Podle informací listu pak mezi nejohroženější zásoby patří střely dlouhého doletu Precision Strike Missile (PrSM), rakety ATACMS odpalované z raketometů HIMARS nebo přenosné protiletadlové střely Stinger. Ubývají také zásoby prostředků protivzdušné obrany, například střel Patriot, SM-3 či THAAD.
Náčelník generálního štábu americké armády Dan Caine podle dřívějších informací listu varoval, že by nízké zásoby vysoce sofistikované munice samy o sobě sice neznemožnily rozsáhlejší vojenské operace, jmenovitě proti Íránu, výrazně by však zvýšily riziko pro americké jednotky.
V případném konfliktu s Ruskem jsou podle hodnocení Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) zásadní právě střely PrSM, rakety ATACMS i střely Stinger. Ty by hrály klíčovou roli při odrážení případné pozemní invaze.
