Tvrzení, že ukrajinské útoky ovlivnily fungování ruských vlivových operací ve veřejném prostoru, přišly po třech útocích na datacentra Yandexu, přezdívaného „ruský Google“. Armáda je provedla minulý čtvrtek.
Podle Financial Times zasáhly každodenní život Rusů – měli například potíže s nahlížením do elektronické pošty, přístupem k pracovním dokumentům a uživatelům Yandex Pay (platební metoda, která umožňuje nákupy na internetu – pozn. red.) se v účtech zobrazovaly nulové zůstatky.
Ukrajinci také tuto středu zaútočili na největší ruské datacentrum vlastněné Sberbank, jeho provoz však narušen nebyl.
Yandex a Sberbank jsou největšími rivaly na poli umělé inteligence na ruském trhu. První firma provozuje model YandexGPT, druhá model GigaChat. Obě firmy mají ambice rozvinout svoje AI kapacity na úroveň USA a Číny, což mohlo být jedním z motivů ukrajinských útoků.
Sberbank je kvůli ruské válce na Ukrajině předmětem tvrdých sankcí ze strany EU. Yandex jako takový na sankčním seznamu není, je na něm však jeho mateřská firma JSC Yandex Bank.
„Dalo se lépe dýchat“
Prezident Volodymyr Zelenskyj v návaznosti na útoky na datacentra Yandexu na Varšavském bezpečnostním fóru prohlásil, že se po nich dalo na mnoha sociálních platformách „o něco lépe dýchat“.
„Když se naše údery dostaly až k datovým centrům společnosti Yandex, najednou se na mnoha sociálních sítích dalo o něco lépe dýchat. Spousta lidí si toho všimla. Bylo tam méně nenávisti, méně rozporů a méně provokací,“ poznamenal.
Podle něj se tak stalo kvůli tomu, že po útocích bylo na sociálních sítích méně botů, kteří obsluhují účty šířící proruské narativy. Tvrdí, že z internetu zmizely poté, co byla datacentra Yandexu zasažena, což by dokazovalo zapojení firmy do ruských vlivových operací.
Experti však dle BBC Verify upozorňují, že výroky Zelenského vychází z nepřesné interpretace dat sdílených společností Cloudflare. Podle nich bylo po ukrajinských útocích skutečně možné zaznamenat pokles automatizovaného provozu ze sítě Yandexu. Celkový provoz ale zahrnuje i běžné programy, které procházejí web a shromažďují informace pro vyhledávače. Nejde tedy pouze o měření aktivity dezinformačních účtů na sociálních sítích.
Zdechovský žádá komisi o prověření
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce EPP společně se svým francouzským kolegou z frakce Renew Europe Sandrem Gozim v reakci na útoky na datacentra Yandexu podal písemnou otázku Evropské komisi. Poukazují v ní na zmíněný propad automatizovaného internetového provozu.
„Evropská komise musí urychleně prošetřit, zda narušení provozu ruských sítí botů mělo nějaký měřitelný dopad na politickou aktivitu na internetu, a to nejen v Německu, ale také v Itálii, Francii a ve všech ostatních členských státech EU. Potřebujeme tvrdá data, nezávislé ověření a naprostou transparentnost ze strany digitálních platforem,“ uvedl Gozi.
Podle Zdechovského se objevily zprávy o poklesu aktivity účtů podporujících Rusko či extremistické strany v Evropě. Poukázal také na to, že Rusko dlouhodobě využívá trollí farmy a dezinformační kampaně k manipulaci veřejného mínění a podkopávání evropských demokracií.
Zdechovský poté na síti X zveřejnil příspěvek, který zasažení ruských datacenter spojuje s poklesem online aktivity krajně pravicové německé strany Alternativy pro Německo (AfD). Od své publikace nasbíral 4,3 milionu zobrazení a 13 tisíc repostů.
Zavádějící graf
Tento pokles má dokazovat graf, který europoslanec k připojil ke svému příspěvku. Podle Deutsche Welle je však původ dat neověřitelný a graf hodnotí jako zavádějící.
Zdechovský na žádost redakce o vyjádření zdůraznil, že není autorem daného grafu, dle svých slov na něj narazil na sociální síti Threads. Řekl také, že uvedenou informaci nikdy neprezentoval jako ověřený fakt.
„O poklesu vlivu botů na sociálních sítích mluvilo několik vlivných
osobností, například ukrajinský prezident Zelenskyj. Ostatně i já jsem
sledoval pokles nenávisti a podivných profilů pod svými příspěvky.
Jestli to byla náhoda, nechci dál spekulovat,“ uvedl dále.
Dodal ale, že si zpětně uvědomuje, že měl explicitně upozornit na nutnost ověření grafu odborníky.
Vlivové operace pokračují
„Považuji však za poněkud paradoxní, pokud se celá debata soustředí především na jeden podmíněně formulovaný příspěvek, zatímco širší problém organizovaných dezinformačních kampaní a zahraničního vměšování do evropského informačního prostoru zůstává v pozadí,“ řekl dále a dodal, že na problematiku dlouhodobě upozorňuje a snaží se prosazovat účinnější evropská opatření.
Problematikou zahraničního vměšování a manipulace (FIMI) se Evropský parlament zabýval na zářijovém plenárním zasedání, kde schválil zprávu Zvláštního výboru pro Evropský štít demokracie. Europoslanci v něm Ruskou federaci označili za hlavní hrozbu pro evropskou demokracii.
Kromě kyberútoků, sabotáží a útoků na kritickou infrastrukturu Rusko podniká také vlivové operace ve veřejném prostoru, jejichž cílem je podkopat důvěru občanů v demokratické instituce. Pro nejznámější vlivové operace se mezi experty vžila označení Matrjoška a Storm-1516.
Podle důkazů, které s BBC Verify sdílela americká výzkumná organizace dTeam, na sociálních sítích po útocích na ruská datacentra nenastaly žádné změny týkající se známých účtů a shluků botů šířících ruskou propagandu. Matrjoška a Storm-1516 tak zřejmě narušeny nebyly.
Falešní dvojníci známých médií
Jak mohou tyto operace vypadat? To přibližuje analýza serveru NewsGuard, která upozorňuje na nárůst zfalšovaných zpráv vyprodukovaných „dvojníky“ známých evropských médií, kterými jsou například Euronews, BBC, Deutsche Welle, Politico a další.
Útočníci kopírují loga a grafickou podobu médií, vytvářejí falešná zpravodajská videa nebo zakládají weby s adresami podobnými originálu. Do zpráv vkládají i smyšlené citace skutečných odborníků. Podvrhy pak šíří přes sociální sítě, zejména X a Telegram.
Europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) z frakce EPP zjištění expertů hodnotí jako nepřekvapivá. Podle něho je cílem těchto operací znevěrohodnit tradiční média a jejich čtenáře převést k alternativním zdrojům. „V dnešní zrychlené době, kdy čtenář nemá čas (a často ani chuť) si jakkoliv ověřovat pravost informací nebo zdrojů, se to navíc nabízí mnohem víc než kdy jindy,“ řekl redakci.
NewsGuard a další výzkumníci od začátku ruské invaze na Ukrajinu identifikovali celkem 906 falešných zpráv. Uživatelé, ke kterým se některá z těchto zpráv dostala, mohli uvěřit fake news o slovních útocích tehdejšího maďarského europoslance a současného premiéra Pétera Magyara na amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo o nezdařeném pokusu manželky ukrajinského prezidenta Oleny Zelenské o útěk z Ukrajiny.
Riziko rozvoje AI
K nárůstu zfalšovaných zpráv podle analytiků NewsGuard také přispěl rozvoj umělé inteligence (AI), která nyní umožňuje vytváření dezinformací jako na běžícím páse.
S AI se podle výzkumníků pojí i další problém. Modely v některých případech nemusí rozpoznat ověřený zdroj od ruské propagandy. V souhrnech, které například model Gemini generuje při většině vyhledávání na Googlu, tak mohou skončit i dezinformace.