Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
Projekt CTAO neboli Cherenkov Telescope Array Observatory je jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů Evropské unie. Jeho cílem je pozorovat fotony s energiemi vyššími, než jaké byly dosud naměřeny. Měl by lidstvu pomoci pochopit vliv vysokoenergetických částic na vývoj kosmických systémů a získat vhled do nejextrémnějších a nejneobvyklejších jevů ve vesmíru. Bude také hledat stopy po anihilaci částic temné hmoty a odchylky od Einsteinovy speciální teorie relativity. Zjednodušeně: měl by odhalit spoustu kosmických záhad, na jejichž pozorování dosud neexistovaly přístroje.
Více než šedesát teleskopů tři velikostí bude rozmístěno na dvou místech: na La Palmě a na observatoři Paranal v chilské poušti Atacama. Je to tak obrovský projekt, že na něm spojily síly instituce z jedenácti zemí včetně Česka. To je zároveň jedním ze zakládajících členů CTAO. Slavnostního zahájení provozu čtveřice klíčových teleskopů se tento týden zúčastnilo 250 vědců a vědkyň z celého světa. CTAO tím udělala důležitý krok k plnému vědeckému provozu.
Česko se na výstavbě observatoře CTAO podílí už od počáteční fáze návrhu. Zapojen je nejen Fyzikální ústav AV ČR, ale také Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého v Olomouci, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a Astronomický ústav AV ČR. „U teleskopů LST máme na starosti především výstavbu optického systému. Podílíme se však také na provozu prvního dalekohledu LST1 a na analýze experimentálních dat,“ popisuje Dušan Mandát, který je zástupcem Česka v řídicím výboru spolupráce LST.
Co teleskopy umí
Každý ze čtyř zprovozněných dalekohledů má zrcadlo o průměru 23 metrů a ultrarychlou kameru. Když gama záření o velmi vysoké energii vstoupí do zemské atmosféry, vznikne krátký a slabý záblesk modravého Čerenkovova záření. A právě ten teleskopy zachytí.
Díky své citlivosti dohlédnou dál než jiné přístroje. Gama záření je ve vesmíru postupně pohlcováno a čím vyšší má energii, tím rychleji ubývá. Teleskopy LST ale zachytí i záření s nižší energií. Uvidí proto i jeho vzdálenější zdroje a přesněji zachytí i rychlé změny jejich jasnosti.
První z těchto teleskopů funguje už šest let, zatím ve zkušebním provozu. Pozoroval už pulzary, aktivní jádra vzdálených galaxií a pohotově reagoval na náhlé jevy, jako jsou novy a gama záblesky. Teď se k LST-1 přidaly tři další: LST-2, LST-3 a LST-4. Všechny čtyři budou sledovat současně stejné spršky částic vyvolané gama fotony, které vstoupí do atmosféry. Zachytí tak slabší zdroje a přesněji určí, odkud záření přišlo a jakou mělo energii.
„Dokončení soustavy LST završuje více než patnáct let mezinárodní spolupráce a technologických inovací,“ říká Masahiro Tešima, hlavní řešitel mezinárodní spolupráce LST a mluvčí konsorcia CTAO. „Tyto teleskopy nám umožní zkoumat některá z nejextrémnějších prostředí ve vesmíru, například supermasivní černé díry a neutronové hvězdy, pátrat po původu kosmického záření a odhalovat povahu temné hmoty.“
Teleskopy nahlédnou do doby před zhruba dvanácti miliardami let, kdy vesmíru ještě nebyly ani dvě miliardy let. Mohly by odtud zachytit jasné gama záblesky. V příštích letech se teleskopy začlení do provozu CTAO. Spolu s dalšími teleskopy na obou polokoulích pomohou odpovědět na zásadní otázky astrofyziky, částicové fyziky a kosmologie, tedy například na to, co je temná hmota, odkud pochází kosmické záření a jak fungují nejsilnější přirozené urychlovače částic ve vesmíru.