Měly to být zatím nejtvrdší sankce na hlavní zdroj financování Putinovy války na Ukrajině – export ruské ropy a plynu. Američané mohli uvalit až stoprocentní cla na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které patří mezi pět největších dovozců ruské ropy a plynu. Drastická cla mohli uvalit i na jakoukoli zemi, která vědomě nakoupila ruskou ropu nebo plyn 30 dní po vstupu zákona v platnost nebo patřila mezi pět nejvýznamnějších zemí pomáhajících Rusku obcházet sankce.
S tím je ale nyní konec. Donald Trump pozastavil tento tzv. Grahamův zákon jen několik dní předtím, než měl vstoupit v platnost. Podepsal totiž výjimku, která postihy za nákup ruské ropy a plynu ruší. Zdůvodnil to tím, že to je v národním zájmu Spojených států.
Trump se tím pravděpodobně snaží zabránit otřesům na globálním trhu s ropou před blížícími se doplňujícími volbami do Kongresu. Americký prezident už devátého října oznámil, že Spojené státy dočasně zmírnily některé ze svých sankcí namířených proti ruskému energetickému sektoru výměnou za to, že Rusko obnoví dodávky nafty na světové trhy.
Trumpovým cílem bylo stlačit prudce rostoucí ceny pohonných hmot v USA. Američané sice těží dost ropy pro svou potřebu i na export, mají ale omezené kapacity rafinérií na naftu. A kvůli napjaté situaci na Blízkém východě mohli dovážet menší množství než obvykle. To vyhnalo cenu nafty na amerických čerpacích stanicích až na šest a půl dolaru za galon. Loni touto dobou stála nafta přibližně 3,7 dolaru za galon.
Faktický odklad Grahamova zákona uvítala hlavně Čína a Indie – největší dovozci ruské ropy. Pro oba státy je zároveň americký trh důležitým odbytištěm. Čína na plán amerických sankcí reagovala ostrou kritikou a Indie varovala, že pokud by USA uplatnily 100% cla na indický textil, elektroniku či léky, došlo by k devastačnímu poškození bilaterálních vztahů.
Zákon by dopadl i na některé evropské země. Slovensko a Maďarsko stále odebírají významné objemy ruské ropy a plynu. Obě země tak čelily reálnému riziku, že by spadly do kategorie stíhaných dovozců. Dovozcem velkého množství zkapalněného ruského plynu je ale například i Francie. Zákon tak analytici označují jako „ekonomickou atomovou zbraň“.