Autoři nových výzkumů odhadují, že v městských oblastech v Evropě zemřelo během letošního dusného léta o 50 tisíc lidí více, než je běžné. Za dvě třetiny těchto úmrtí je podle nich zodpovědná klimatická změna. Tento údaj získaný pomocí modelování je podstatně vyšší než v předchozích nejhorších letech 2003 a 2022.
V městských oblastech během letošního léta pravděpodobně došlo k více než 50 tisícům nadměrných úmrtí v důsledku horka v zemích EU, ve Velké Británii, Norsku a Švýcarsku, přičemž za přibližně dvě třetiny z nich je podle odhadů zodpovědná klimatická změna – tedy především spalování fosilních paliv. Tvrdí to vědci z Imperial College London a London School of Hygiene & Tropical Medicine.
Popsali to ve dvou recenzovaných článcích, které vyšly v časopise Nature Health. Zkoumali 854 městských oblastí, které tvoří přibližně čtyřicet procent populace třiceti studovaných zemí. Na základě teplotních záznamů a modelování vycházejícího z historického vztahu mezi teplem a úmrtností dokázali odhadnout počet nadměrných úmrtí souvisejících s horkem, k nimž v jednotlivých městských oblastech v letech 2000 až 2026 během letních měsíců pravděpodobně došlo. Tvrdí, že tato metodika přinesla výsledky, které jsou v souladu s oficiálními statistikami nadměrné úmrtnosti, jež následně zveřejnily národní zdravotnické úřady.
Myslím, že můžeme s velkou jistotou konstatovat, že léto 2026 bude pravděpodobně nejhorším v historii, co se týče úmrtnosti související s horkem, a to ve velké části Evropy. Tato čísla jsou drsnou připomínkou toho, že naše teplejší a extrémnější léta mají stále závažnější dopad na veřejné zdraví. Za těmito statistikami stojí skuteční lidé, kteří přišli o život, a skutečné rodiny, které po nich truchlí. Je to další připomínka nutnosti zavádět cílená opatření.
Porovnáním teplot, které ve skutečnosti panovaly v jednotlivých městských oblastech, s teplotami, které by se daly očekávat bez přírůstku skleníkových plynů, se zase vědcům podařilo odhadnout počet úmrtí navíc způsobených změnou klimatu. Toto období se vyznačovalo sérií extrémních vln veder, zejména v západní Evropě, přičemž byly zaznamenány závažné dopady na veřejné zdraví. Západní Evropa zaznamenala nejvyšší teplotní anomálii, přičemž teploty za celé léto byly přibližně o 2,9 stupně Celsia vyšší než průměr za období 1991–2020, ale některé dny tuto hodnotu překročily dokonce až o dvanáct stupňů Celsia.
Jak horko zabíjelo v Evropě
Autoři popsali několik klíčových výsledků. Modelovaný počet úmrtí v městských oblastech pro letošní léto je podle nich nejvyšší za posledních 26 let od roku 2000 a výrazně převyšuje druhý nejvyšší počet z roku 2022 (přibližně 29 tisíc) a roku 2003 (přibližně 28 tisíc).
Nejvíc k tomu přispěla situace na konci června. Odhaduje se, že téměř třetina všech úmrtí se odehrála v období od 17. června do 1. července 2026, kdy denní průměrné teploty v celém regionu přesahovaly průměr z let 1991–2020 o více než pět stupňů Celsia.
Nejvíce postiženými oblastmi se staly jižní a západní Evropa, které zaznamenaly nejvyšší teploty i nejvyšší odhadované míry úmrtnosti, ale tisíce úmrtí se odhadují také v městských oblastech typicky chladnějších severoevropských zemí, jako je Velká Británie.
Úmrtí související s horkem obvykle postihují starší osoby, ale to není úplná pravda. Odhady v této studii totiž naznačují, že v analyzovaných městských oblastech zemřelo v důsledku letních veder v roce 2026 přibližně šest tisíc lidí ve věku do 65 let.
Tyto výsledky jsou jasným varováním do budoucna, že musíme brát rostoucí hrozbu extrémních veder vážně. Tady ve Velké Británii je léto historicky nejklidnějším obdobím pro naše zdravotnictví. Letos v létě došlo k takovému nárůstu poptávky a zatížení, jaké se obvykle vyskytují během opravdu těžké zimní virové sezony. Pacienti, kteří již byli v nemocnici, také trpěli přehřátím, protože velká část nemocničních budov nebyla postavena tak, aby odolávala těmto teplotám, a horko představuje vážné riziko i pro zdravotnické vybavení.
Role klimatu v tom hraje stále silnější roli. Vzhledem k tomu, že změna klimatu způsobená spalováním fosilních paliv vedla ke zvýšení teplot, vzrostl také podíl úmrtí, která lze přičíst změně klimatu. Na počátku století se odhadovalo, že je zodpovědná za přibližně čtyřicet procent, ale v roce 2026 se tento podíl zvýšil na přibližně dvě třetiny úmrtí souvisejících s horkem.
A co Česko?
Tento výzkum neřešil počet úmrtí v jednotlivých zemích, vědce to nezajímalo – důležitá pro ně byla Evropa jako celek. Ale autoři zkoumali, kde byl největší podíl úmrtí souvisejících s horkem přičitatelných člověkem způsobené změně klimatu.
A v této části studie se píše i o tuzemsku. Právě Česko má totiž jeden z nejvyšších odhadovaných podílů úmrtí souvisejících s horkem přičitatelných člověkem způsobené změně klimatu v Evropě. Autoři uvádějí pro Česko odhad 63 procent, přičemž hůř dopadlo jen Irsko (67 procent) a Rakousko (64 procent).
Tato procenta představují statistický odhad toho, jaká část této úmrtnosti by podle modelu nenastala, pokud by nedošlo k člověkem způsobenému oteplování.
