Slovensko v roce 2025 vyvezlo do zahraničí vojenskou munici a její součásti za více než 50 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 138,6 procenta, informuje Le Monde.
Jedním z hlavních motorů růstu je výroba dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů, kterou ve velkém využívá ukrajinská armáda. Slovenské zbrojovky tak nadále zásobují Kyjev navzdory premiérovi Robertu Ficovi, který odmítá státní vojenskou pomoc Ukrajině.
Po nástupu do funkce v říjnu 2023 Fico skutečně zastavil bezplatné dodávky vojenského materiálu ze slovenských armádních skladů. Jeho vláda následně zamítla připravený čtrnáctý balík pomoci v hodnotě téměř 980 milionů korun. Ten měl obsahovat mimo jiné rakety pro systémy protivzdušné obrany Kub, tankovou munici a minomety.
Předchozí slovenské vlády přitom Ukrajině poskytly třináct balíků vojenského materiálu za nejméně 16,3 miliardy korun, včetně stíhaček MiG-29 a systému protivzdušné obrany S-300. Právě poskytování zbraní z armádních skladů Ficova strana SMER-SD silně kritizovala.
Podpora zbrojního průmyslu
Fico ale i přes veškerou svou protiválečnou rétoriku nezakázal komerční prodej zbraní. Už v listopadu 2023 potvrdil, že slovenským zbrojovkám nebude bránit ve výrobě a vývozu vojenské techniky, pokud ji zákazníci zaplatí.
Podle zjištění slovenského deníku SME tak jen od nástupu Ficovy vlády do července 2024 směřovaly ze Slovenska na Ukrajinu zbraně a vojenský materiál za nejméně 2,7 miliardy korun. Část zakázek pro ukrajinskou armádu financuje přímo Kyjev, část jeho evropští spojenci.
Ficova vláda navíc aktivně podporuje rozšiřování domácího zbrojního průmyslu, který vytváří pracovní místa a přináší příjmy slovenské ekonomice.
Jedním z klíčových výrobních závodů je továrna ve Snině, sedmnáctitisícovém městě na východě Slovenska, přibližně 50 kilometrů od ukrajinských hranic. Právě zde se vyrábějí těla dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů, které představují standardní munici pro řadu západních houfnic.
Česká stopa
Závod patří společnosti ZVS Holding, kterou z 50 procent vlastní slovenský stát a z druhé poloviny MSM Group, součást českého zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG).
Společnost CSG miliardáře Michala Strnada od začátku ruské invaze na Ukrajinu zaznamenala mimořádný růst. Zatímco v roce 2020 dosahovaly její tržby přibližně 14 miliard korun, v roce 2025 překročily 160 miliard korun.
Skupina se tak podle francouzského deníku Le Monde dostala obratem před evropské zbrojovky MBDA a KNDS. Pro rok 2026 očekává tržby až 190 miliard korun a letos v lednu vstoupila na amsterodamskou burzu.
CSG přitom nevyrábí pouze dělostřeleckou munici. Do jejího portfolia patří také obrněná vozidla Pandur, vojenské nákladní automobily Tatra nebo malorážová munice. Skupina rovněž sehrála významnou roli v české muniční iniciativě, díky které se za poslední dva roky podařilo Ukrajině dodat přibližně 4,4 milionu kusů velkorážové munice. Nákupy v rámci iniciativy ale financují zejména evropské partnerské státy, nikoliv slovenská vláda.
Rozvoj dalších zbrojovek
Samotná továrna ve Snině na první pohled připomíná průmyslový podnik z komunistické éry. Za omšelými betonovými fasádami se však nacházejí modernizované výrobní linky, kde staré obráběcí stroje značky Škoda doplňují robotická ramena společnosti Kuka. Modernizace existujících továren umožňuje CSG rychleji zvyšovat produkci bez nutnosti budování zcela nových závodů.
Podobnou proměnou procházejí také další slovenské zbrojovky. Například závod v Novákách se specializuje na kontrolu, renovaci a prodlužování životnosti munice, zatímco Dubnica nad Váhom se stala dalším významným centrem výroby dělostřeleckých nábojů. České a slovenské zbrojařství tak postupně obnovuje průmyslové kapacity, jejichž základy sahají až do období první Československé republiky.
To vše navzdory faktu, že se Fico snaží vylepšit vztahy s Ruskem. Minulý týden například obnovil vojenské kontakty s Moskvou a do budoucna počítá také s dalšími dodávkami ropy a plynu z Ruska.