Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat, řekl po jednání koalice německý kancléř Friedrich Merz. Ruského vládce Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru. Podporu napadené zemi vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron či britský premiér Andy Burnham. Americký prezident Donald Trump prostřednictvím svého zmocněnce Evropu a Ukrajinu ujistil, že nechce žádnou dohodu prosadit bez koordinace s nimi.
Merz na tiskové konferenci po jednání zdůraznil, že se Ukrajina může spolehnout na podporu koalice ochotných i v příštím roce. V historické paralele ke slovům amerického prezidenta Ronalda Reagana, který v roce 1987 vyzval Michaila Gorbačova, aby strhl berlínskou zeď, vyzval Merz ruského vládce Putina, aby ukončil válku na Ukrajině. „Chceme mír pro Ukrajinu, který bude spravedlivý a trvalý,“ dodal.
Francouzský prezident Macron i britský premiér Burnham po jednání koalice ujistili Ukrajinu o pokračování pomoci, jak dlouho bude potřeba. Podle Macrona by se mělo opět debatovat o členství Ukrajiny v NATO.
Burnham ocenil, že se jednání koalice ochotných zúčastnili i zástupci USA. Podle něj to dává naději, že se blíží „opravdová jednání“ o míru na Ukrajině. Dodal, že je Evropa připravená se takových jednání účastnit. Británie má spolu s Německem, Francií, Itálií a Polskem – a také Evropskou komisí a Evropskou radou – na případných jednáních o konci ruské války proti Ukrajině Evropany zastupovat.
Přes telefon amerického vyjednavače Jareda Kushnera se k jednání připojil na dálku také americký prezident Donald Trump. Co konkrétně shromážděným řekl, není jasné. Kushner po jednání pouze uvedl, že šéf Bílého domu nechce nikomu vnucovat dohodu, chce jí dosáhnout v úzké spolupráci s Ukrajinou a Evropou.
Polský premiér Donald Tusk po jednání řekl, že Trump velmi optimisticky hovořil o ochotě Putina ukončit válku proti Ukrajině. Dodal, že většina účastníků jednání koalice tak optimistická nebyla.
Premiér Andrej Babiš (ANO), který Česko na jednání zastupoval, uvedl, že Evropa musí hrát důležitou roli ve snaze ukončit válku i v následné poválečné obnově země. „Mám dobrý pocit z toho, že jsme se setkali s americkými vyjednavači, kteří se snaží tu válku ukončit diplomatickou cestou. Ještě před několika měsíci byl mír sprosté slovo,“ dodal.
Příprava na mírové rozhovory
Podle Merze bylo toto jednání přípravou na mírové rozhovory, kterých by se účastnila kromě Ukrajiny, Ruska a USA také Evropa. Konat by se podle něj mohly na neutrální půdě, například ve Spojených arabských emirátech. Kancléř také zdůraznil, že „jaltský formát“ k míru na Ukrajině nepovede. „Nepřipustíme, aby byla Evropa znovu rozdělena,“ uvedl.
Někteří představitelé v Evropě a na Ukrajině totiž vyjadřovali obavy, že Rusko se na čtvrtečním summitu prezidentů USA, Ruska a Číny v Šen-čenu pokusí prosadit rozdělení sfér vlivu v Evropě podobně, jako to udělali lídři USA, Británie a Sovětského svazu na Jaltské konferenci v roce 1945.
Před „druhou Jaltou“ varoval mimo jiné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kancléř Merz ale řekl, že se zdá, že schůzka tří prezidentů v Číně byla především „fototermín“.
V Berlíně se ve čtvrtek sešlo čtyřicet národních delegací členských zemí koalice ochotných, které z velké části vedli prezidenti či premiéři. Zúčastnil se také generální tajemník NATO Mark Rutte a zástupci EU: předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa. Spojené státy zastupovali zmocněnci Kushner a Steve Witkoff.
Výzva k energetickému příměří
Německo, Británie, Francie a Ukrajina také vyzvaly ve společném prohlášení Rusko, aby zastavilo útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Takzvané energetické příměří by mělo podle nich trvat celou zimu. Kancléř Merz, premiér Burnham a prezidenti Macron a Zelenskyj prohlášení zveřejnili krátce po konci berlínského jednání koalice ochotných.
Rusko ve společném prohlášení varovali, že na něj budou dál zvyšovat ekonomický tlak, a to sankcemi i tvrdším bojem proti jejich obcházení. Rusko podle nich platí za svou agresi vůči sousední zemi „stále větší a neudržitelnou cenu“. „Eskalující útoky Ruska na ukrajinské civilisty nemohou vyvážit jeho neúspěchy na bojišti,“ stojí v prohlášení. Čtveřice státníků odsoudila také „nedávné hybridní útoky Ruska na Evropu“, jejichž cílem bylo podle nich podkopat evropskou podporu Ukrajiny.
Lídři také zdůraznili, že žádné dohody o širší evropské bezpečnosti nebudou možné, dokud bude Rusko pokračovat ve své agresi vůči Ukrajině. Kromě výzvy k zimnímu „energetickému příměří“ obsahuje prohlášení výzvu k příměří v oblasti Černého moře, které by umožnilo vývoz potravin, a přispělo tak k zajištění globální potravinové bezpečnosti.
