V Izraeli budí obavy úspěch některých levicových kandidátů Demokratické strany v nedávných volbách do Kongresu USA, kteří kromě zpřísnění politiky vůči židovskému státu volají i po návratu milionů potomků vyhnaných Palestinců. Protiizraelské nálady v americké společnosti zesílila válka s Íránem a změny v zahraniční politice už naznačují i někteří republikáni. Kongres by v příštích letech mohl zesílit tlak na kontrolu zbrojních dodávek Izraeli. Prezident Donald Trump už oznámil, že hodlá ukončit každoroční miliardovou pomoc klíčovému blízkovýchodními spojenci.
Šéf Bílého domu překvapivě v den amerických voleb minulé úterý oznámil, že ukončí roční bezpečnostní pomoc Izraeli ve výši 3,8 miliardy dolarů (82,8 miliardy korun), kterou měl Jeruzalém dostávat dle memoranda od roku 2019 až do roku 2028. Většina peněz šla na pořizování zbraní, včetně bomb a stíhaček. „Izrael je velmi prosperující zemí. Nepotřebují to,“ konstatoval Trump s tím, že v roce 2027 už blízkovýchodní spojenec nic nedostane. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, s nímž má Trump turbulentní vztahy, podle prezidenta se změnami souhlasil.
Oznámení ale zaskočilo vysoce postavené izraelské představitele. Ani ministerstvo obrany, ani ministerstvo financí nebyly o dohodě, kterou Trump popsal, informovány, a to navzdory potenciálně dalekosáhlým důsledkům pro izraelský obranný rozpočet a plány vojenských zakázek, upozornil izraelský zpravodajský web Ynet. Jeruzalém nyní musí zhodnotit, které zbraně stojí za zvýšení daní nebo rozpočtové škrty a na které si může dovolit čekat nebo se bez nich obejít, dodal server Times of Israel (ToI).
Část americké vojenské pomoci, konkrétně půl miliardy dolarů (10,9 miliardy korun), je vyčleněna na společný vývoj a výrobu systémů protiraketové obrany. Obě země úzce spolupracují na systémech určených k zachycení raket, balistických střel a dalších vzdušných hrozeb, včetně izraelské vícevrstvé sítě protiraketové obrany. „Otázka americké pomoci mě velmi znepokojuje a zasáhla mě jako blesk z čistého nebe,“ sdělil izraelský prezident Jicchak Herzog.
Od pomoci k partnerství
Netanjahuův úřad se k situaci vyjádřil až o několik dnů později, přičemž uvedl, že Trump a izraelský premiér pracují „na správném přechodu od pomoci k partnerství a vzájemným investicím“. Podle úřadu rozhodnutí ukazuje na to, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou pevné a dokáží se přizpůsobit okolnostem.
Neshody mezi Washingtonem a Jeruzalémem by tak do budoucna už nevedly k tomu, že by se bezpečnostní pomoc stala zdrojem politického tlaku, řekla magazínu Newsweek Victoria Coatesová, bývalá zástupkyně Trumpova poradce pro národní bezpečnost, která v současnosti působí jako viceprezidentka Institutu pro národní bezpečnost a zahraniční politiku Nadace Heritage.
Židovský stát dostával od USA bezpečnostní a vojenskou pomoc desítky let. Podle serveru Politico zůstává otázkou, zda by Kongres musel změnu oznámenou Trumpem schválit. Podle americké ústavy má totiž výhradní kontrolu nad státním rozpočtem.
Netanjahu už letos v květnu uváděl, že by chtěl snížit „závislost na americké pomoci“ až na nulu. Oznámení amerického prezidenta nicméně podle agentury Reuters ukazuje, že o bezpečnostní podpoře Jeruzaléma již nepanuje ve Washingtonu tak pevná shoda jako v minulosti.
„Velká nechuť k Izraeli“
Trump v nedělním rozhovoru pro pořad stanice CBS 60 Minutes otevřeně prohlásil, že si myslí, že za neúspěchem republikánů v průběžných volbách do Kongresu je kromě zdražení paliv spojeným s válkou proti Íránu i to, že v USA v současné době „panuje velká – neuvěřitelná – nechuť k Izraeli“.
Podpora Jeruzaléma ze strany americké veřejnosti výrazně oslabila v souvislosti s izraelským tažením v Pásmu Gazy, které se vyznačuje vysokým počtem civilních obětí a rozsáhlou mírou materiálních škod. Jeruzalém udeřil na Gazu v odvetě za masakry ze 7. října 2023, za nimiž stálo palestinské teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci. Teroristický útok měl přes dvanáct set obětí.
Protiizraelské nálady v USA zesílily během letošní války s Íránem, kdy část amerických voličů vnímala společné americko-izraelské údery jako válku, kterou izraelský premiér „prodal“ Trumpovi. I nyní Netanjahu prosazuje obnovení úderů na islámskou republiku, poznamenala stanice CNN.
Izraelský premiér přitom čelí kritice i doma – lídři opozice ho kritizovali za ztrátu amerických peněz. Podle nich je to další důvod, proč by měl odejít z čela vlády. Možnost sestavit nový kabinet dostal o víkendu lídr strany Jašar Gadi Eisenkot, přestože Netanjahuův Likud oficiálně říjnové parlamentní volby vyhrál.
Americký viceprezident JD Vance už minulý týden naznačil, že republikáni budou muset změnit svůj vztah k židovskému státu, pokud chtějí v budoucnu vyhrát volby. Konec americké pomoci je tak pouze začátkem procesu, řekl CNN bývalý izraelský velvyslanec v USA Michael Oren.
Podle něj je možné i to, že by USA mohly ukončit sdílení zpravodajských informací s Izraelem a společný vývoj klíčových vojenských systémů, jako je systém protivzdušné obrany Iron Dome. Změny by podle Orena mohly proběhnout i na půdě Rady bezpečnosti OSN, kde dosud republikánští i demokratičtí prezidenti chránili Izrael americkým vetem. „Jsme na konci jedné éry,“ soudí diplomat.
Bývalý šéfredaktor deníku Jerusalem Post Ja’akov Kac varoval, že Trumpovo oznámení ohledně změn ve vojenské pomoci je jen „špičkou ledovce“. Podle něj by mohlo dojít k zablokování prodeje zbraní, navržení sankcí proti Izraeli a o finance mohou přijít společné ekonomické programy.
Otázka omezení dodávek zbraní
Izraelský obhájce lidských práv Eitaj Mack v souvislosti s avizovaným omezením americké bezpečnostní pomoci řekl serveru The New Arab, že Jeruzalém mnohem více zajímá, zda si bude moci nadále americké zbraně kupovat než samotná finanční pomoc. Nákupy vojenského vybavení přitom Washington zatím neomezil.
Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) navíc komplikují ukončení roční americké pomoci Izraeli miliardy dolarů v dosud nevyřízených objednávkách. Jeruzalém už objednal americké vojenské vybavení v hodnotě miliard dolarů nad rámec toho, co se USA zavázaly zaplatit. Po roce 2028 by potřeboval asi deset miliard dolarů (217,7 miliardy korun) na úhradu zbývajících příkazů k letošnímu 1. dubnu, uvádí se v dokumentu ministerstva zahraničí zaslaném Kongresu a přezkoumaném WSJ. Není jasné, jak moc se tato částka od té doby mohla změnit.
Demokratická většina v Kongresu by podle právníka Macka mohla v budoucnu zpochybnit transfery zbraní, požadovat vysvětlení a vyšetřovat, jak se americké vojenské vybavení používá. I v případě, že se zákonodárcům nepodaří dodávky zastavit, může se na půdě Kongresu více debatovat o dodržování lidských práv či mezinárodního práva, což by pro Izrael, který nyní získává americké zbraně v podstatě bez omezení, znamenalo výraznou změnu, soudí Mack.
Možné vyšetřování postupu Washingtonu
Kongres ovládaný demokraty by zároveň mohl zahájit vyšetřování zapojení Bidenovy a Trumpovy administrativy do izraelských vojenských kampaní v Gaze, Libanonu a Íránu, což by mohlo odhalit rozhodování USA a roli amerických zbraní, podotýká New Arab. Takové vyšetřování by mohlo vyvinout tlak na budoucí vojenskou spolupráci s Jeruzalémem, i když si Trump udrží značné pravomoci v zahraniční politice i klíčové právo veta.
Kongresová kontrola by se mohla rozšířit i na to, zda americké zbraně a financování podporovaly násilí ze strany radikálních židovských osadníků a vysídlování Palestinců na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Tlak ze strany Kongresu by mohl ovlivnit i to, jak Izraelci chápou mezinárodní postavení své země. Podle Macka je rozdíl mezi evropskou kritikou, na niž si Izraelci zvykli, a případnými omezeními ze strany Spojených států. „Izrael nemá náhradu za svůj vztah s USA – ani vojensky, ani politicky, ani ekonomicky,“ domnívá se právník.
Vážné problémy s transfery zbraní by mohly izraelské veřejnosti ztížit ignorování nákladů na vládní politiku, píše New Arab. Už v květnu 2024 Bidenova administrativa pozastavila dodávku bomb židovskému státu kvůli obavám z jejich použití v Rafahu v Pásmu Gazy, což v té době vyvolalo bouřlivou reakci Netanjahua, který prohlásil, že Izraelci budou v případě potřeby „bojovat zuby nehty“.
Obavy v Izraeli
V samotném židovském státě panovala po „modré tsunami“ v průběžných volbách v USA, v nichž demokraté ovládli obě komory Kongresu, zasmušilost. Izraelce přitom nejvíc zajímal úspěch jednotlivých kandidátů, informoval bezprostředně po hlasování blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
„Poselství těchto voleb je pro Izrael zneklidňující, zejména proto, že do Kongresu se dostalo několik kandidátů spojených s progresivně radikálním levicovým křídlem Demokratické strany,“ prohlásil Borek.
Historicky prvním muslimským americkým senátorem, a to za stát Michigan, bude levicový politik Abdul El-Sayed. „Ve svém vítězném projevu řekl, že peníze by měly být určeny na sociální programy, nikoli na financování apartheidu a genocidy, což je evidentně narážka na Izrael,“ podotkl Borek. Levicový politik se v projevu věnoval také palestinské otázce. „Palestinské děti by měly mít možnost vyrůstat v zemi svých předků, aniž by byly vražděny našimi daňovými poplatníky,“ uvedl El-Sayed.
Nově zvolená levicová kongresmanka Melat Kirosová z Colorada po volbách vyzvala k tomu, aby se „více lidí postavilo, odsoudilo genocidu“ a pohnalo „lidi u moci“ k odpovědnosti za „spoluúčast“, citoval političku server ToI. Americký kongresman Ro Khanna z Kalifornie pak ve videoprohlášení uvedl: „Změníme politiku, až si znovu vezmeme Kongres. Nulová pomoc Izraeli a žádný další prodej armády.“
Další zvolená kongresmanka za stát New York Darializa Avila Chevalierová je rovněž levicovou aktivistkou. „Ještě pár hodin před výsledky voleb řekla, že nestačí jen ukončit vojenskou pomoc Izraeli, ale je také nutné proti němu zavést zbraňové embargo a je nutné zajistit právo na návrat Palestinců,“ připomněl Borek.
Takové výroky podle zpravodaje vzbuzují v izraelské společnosti velké znepokojení. „Právo na návrat Palestinců se netýká Západního břehu a Pásma Gazy, týká se samotného Izraele – je to kódové označení, které kritici Izraele používají k tomu, aby řekli, že miliony potomků v druhé, třetí, čtvrté generaci těch Arabů, kteří v roce 1948 odešli nebo byli vyhnání z území dnešního Izraele, mají právo se vrátit,“ vysvětluje Borek s tím, že najednou by se tak do země mohlo vrátit až šest milionů Palestinců. „Tím by Izrael přestal být židovským státem,“ konstatoval zpravodaj.
Podpora Jeruzaléma klesala v americké společnosti i mezi politickými stranami už před volbami. Tvrdý postup Izraele v Gaze pobouřil demokraty, roste ale i počet republikánů, podle nichž poskytují USA v současné době blízkovýchodnímu spojenci příliš mnoho zbraní a podpory. „Pro americkou, potažmo západní radikální levici, se Palestina stala jakousi mobilizační kauzou, na které se tento politický proud profiluje,“ poznamenal Borek.
Vzestup antisionismu
Ve volbách z minulého týdne sice jasně zvítězili umírnění demokraté, kteří více podporují Izrael a centristické židovské postoje a spolu s lídrem demokratů ve Sněmovně reprezentantů Hakeemem Jeffriesem a lídrem demokratů v Senátu Chuckem Schumerem budou početně výrazně převyšovat levici, podle listu ToI však silně levicoví kandidáti budou více slyšet a vytvoří tak potenciální vnitrostranický konflikt týkající se izraelské politiky uvnitř Demokratické strany.
„Nic nenasvědčuje tomu, že by krajně levicoví zákonodárci byli pouze proti krajně pravicové vládě Netanjahua. Demokratická strana a její voliči jsou podle průzkumů stále nepřátelštější vůči Izraeli. Téměř polovina demokratů v Kongresu v červenci hlasovala pro zastavení pomoci Izraeli. Nová generace zákonodárců se však od středu strany liší tím, že nejsou jen ,kritičtí vůči Izraeli‘ – protiizraelský aktivismus je ústředním bodem jejich politiky,“ píše ToI v analýze.
Protisionistické protesty v amerických ulicích a na univerzitních kampusech se sice v poslední době uklidnily, ale odpor k Izraeli přetrval. Starosta New Yorku Zohran Mamdani svým historickým vítězstvím ve volbách v loňském roce vydláždil cestu dalším kandidátům kritickým vůči Izraeli, podotýká ToI. Řada obcí v Nové Anglii pak v posledních měsících zavedla významná protiizraelská opatření týkající se státních smluv a investic.
Celostátní antisionistická organizace Političtí socialisté Ameriky (DSA) minulý týden při oznamování svých vítězných kandidátů ve volbách do Kongresu opakovaně vyzdvihovala svůj cíl, kterým je „svobodná Palestina“, nikoli dvoustátní řešení. DSA prosazuje „právo na návrat“ i „právo na odpor“.
Nevládní organizace Liga proti hanobení už kritizovala nastupující zástupce DSA s odvoláním na „vážné obavy ohledně rétoriky a postojů DSA, které normalizují antisemitismus, popírají židovskou národnost a kladou Židům podmínky pro jejich účast ve veřejném životě“.
Samotní američtí Židé mezitím řeší dilema. Podle průzkumů tvoří většinu demokraté oddaní Izraeli. Podpora židovského státu se přitom stala stranickou otázkou, přičemž republikáni mnohem častěji vedou kampaň na podporu Izraele než demokraté, poznamenal ToI. Sondáže veřejného mínění ukázaly, že američtí Židé jsou proti Trumpovi i Netanjahuovi.
Možný restart vztahů
V Izraeli vzbuzuje úspěch jeho kritiků v některých volebních obvodech USA obavy i ve spojení s americkými prezidentskými volbami v roce 2028, které budou pro Jeruzalém stěžejní. „Pokud platí, že zahraniční války, zejména na Blízkém východě, nejsou populární, byť pro americkou levici a pravici z jiných důvodů, tak to může znamenat, že platforma obou hlavních kandidátů prezidentských voleb toto bude reflektovat,“ uvedl Borek.
Nedávné izraelské volby přitom nabízejí možnost restartu vztahů s Washingtonem, pokud se podaří vytvořit stabilní vládu. „Pro Izrael existuje důležitý rozdíl mezi jeho vztahem s USA a jeho vztahem s Trumpovou administrativou,“ řekl listu The New York Times (NYT) Gedaliah Afterman z Institutu pro diplomacii a mezinárodní vztahy Abba Ebana na Reichmanově univerzitě v Herzliji v Izraeli.
USA podle Aftermana zůstanou nejdůležitějším strategickým partnerem židovského státu, úspěch demokratů v průběžných volbách by však „měl být budíčkem k vážnějším investicím do vztahů napříč americkým politickým spektrem“.
Bývalý velvyslanec Izraele v Německu Jeremy Issacharoff se domnívá, že budoucnost americko-izraelských vztahů nyní do značné míry závisí na činech Jeruzaléma. Být spolehlivým strategickým spojencem podle něj znamená „být ochoten brát v úvahu zájmy Ameriky v regionu a dělat vše, co je v silách Izraele, aby došlo k posunu mírového procesu v různých oblastech“.