Když Vincent van Gogh v roce 1889 pobýval v psychiatrickém ústavu ve francouzském Saint-Rémy-de-Provence, často pozoroval krajinu za oknem svého pokoje. Jedno ráno o tom dokonce napsal svému bratrovi Theovi: „Dnes ráno jsem dlouho před východem slunce pozoroval krajinu z okna. Na nebi zářila jen jitřenka, která vypadala neobyčejně velká.“
Právě tento pohled podle newyorského Muzea moderního umění (MoMA) inspiroval jeho slavnou Hvězdnou noc. Nad poklidnou vesnicí se na obraze převalují mohutné modré víry, hvězdy obklopují zářivé kruhy a v popředí se k nebi vypíná temný cypřiš. Výrazný světlý bod nalevo od středu představuje Venuši, které lidé říkají jitřenka.
Po více než 130 letech se však jihokorejští astronomové rozhodli prověřit, nakolik se malířova fantaskní obloha podobá skutečnosti. A narazili na překvapivou shodu.
Tým vedený astronomem Elijahem Jeong-hyun Kimem z jihokorejské Univerzity Kyung Hee zaujal shluk hvězd uprostřed malby. Jejich uspořádání připomínalo písmeno V, charakteristický tvar hvězdokupy Hyády v souhvězdí Býka. Starší výklady přitom hledaly inspiraci například v souhvězdí Berana.
Tady něco nesedí
Vědce ale zaujala také jedna nesrovnalost. Historici umění tradičně datují vznik obrazu do června 1889. Jenže Měsíc měl v polovině června podstatně větší osvětlenou část, než jakou van Gogh namaloval.
„Nejsilnějším důkazem je samotná obloha. Ubývající Měsíc kolem 18. června neodpovídá úzkému srpku na obraze,“ vysvětluje astronom.
Badatelé proto využili astronomické simulace, historické meteorologické záznamy i van Goghovu korespondenci. Během dvou cest do Francie v roce 2019 navíc fotografovali místa, která malíř zachytil na svých obrazech a kresbách. Porovnáním krajinných prvků se pokusili rekonstruovat jeho zorné pole.
Výsledky studie ukázaly, že uspořádání Měsíce, Venuše a Hyád nejlépe odpovídá obloze před úsvitem kolem 22. července 1889. Vědci následně matematicky porovnali polohu pěti hvězd z malby se skutečnou hvězdokupou. Jejich vzájemné postavení vykazovalo výraznou podobnost, ještě přesvědčivější v pozdější van Goghově perokresbě.
Pokud se astronomové nemýlí, mohl malíř na slavném díle pracovat i v červenci, tedy později, než historici dosud předpokládali. Zmínka o nové studii hvězdné oblohy v dopise z 18. června totiž sama o sobě nedokazuje, že tehdy obraz dokončil.
Výklad však vyvolal také pochybnosti. Van Goghovo muzeum v Amsterdamu upozornilo deník The Guardian, že malíř už 2. července poslal bratrovi kresbu vycházející z hotové kompozice. Podle muzea navíc kolem 22. července prodělal vážné zdravotní komplikace. Astronom Donald Olson z Texaské státní univerzity zase zpochybňuje předpoklady, z nichž tým při rekonstrukci výhledu vycházel.
Opatrný zůstává také mexický fyzik José Luis Aragón, který se van Goghovým dílem dlouhodobě zabývá. „Červencové datum bych stále považoval za zajímavou hypotézu, nikoli za definitivní odpověď,“ uvedl pro agenturu Associated Press.
Samotný Kim ostatně připouští, že podobnost oblohy neumožňuje určit jediný den vzniku obrazu. Domnívá se, že van Gogh mohl spojit pozorování z několika červencových rán.
„Žádné dvě oblohy nejsou stejné. Vždycky se něco mění. Věřím, že si Vincent těchto změn všímal a přenesl je do obrazu,“ řekl agentuře AP. Nová studie, kterou publikoval časopis Scientific Reports, tak možná nepřepíše datum vzniku Hvězdné noci. Přináší ale další argument, že za jejími fantastickými víry a zářivými hvězdami nestála pouze malířova představivost, nýbrž také pozorné sledování skutečného světa.
VIDEO: V jídle maluji portréty i lištičky, dělat obrazy jde z čehokoliv a čímkoliv, říká Léna Brauner
Zdroj: Scientific Reports, AP, MoMA, The Guardian, Space.com