Jeden z československých horolezeckých pionýrů totiž v 70. letech za svůj výstup na Makalu zaplatil životem.
Schubert vylezl na pátou nejvyšší horu světa se Slovákem Milanem Křiššákem a Španělem Jordim Camprubím, 24. května 1976 v pět hodin odpoledne.
Všem třem však vrcholový den sebral spoustu sil a bylo jasné, že je čeká ještě velmi náročná práce v podobě sestupu do šestého výškového tábora.
Kriššák s Camprubím to dokázali, ale když potom Slovák v noci ve stanu procitl ze spánku, zjistil, že Schubert se z vrcholu Makalu nevrátil.
Podle některých zpráv horolezci ještě následujícího rána Schuberta zahlédli nebo snad slyšeli ve výšce kolem 8300 metrů, jenže na žádnou záchrannou akci nebyl v jejich stavu prostor.
Sami byli v ohrožení života a museli dál sestupovat.
Vyčerpaný 31letý Schubert na Makalu zemřel a jeho tělo bylo nalezeno až o osm let později britskou expedicí.
Na jeho počin pak navázalo na hoře přezdívané „Velká tma“ za uplynulých 50 let už jen pět dalších Čechů – Leopold Sulovský (1993), Josef Šimůnek se Soňou Boštíkovou (1998), Radek Jaroš (2008) a Lukáš Jasenský (2023).
Letos v dubnu vyrazila na Makalu česko-slovenská skupina vedená zkušenými horolezci Pavlem Burdou a Martinem Ksandrem, přičemž Schubertovo výročí mělo být příjemným zpestřením akce.
„Bude to od nás takové vzdání úcty. Má pro nás velkou hodnotu jít ve šlépějích někoho, kdo dělal tu pionýrskou práci před 50 lety v naprosto nepředstavitelných podmínkách,“ popisoval Burda před odletem pro Aktuálně.cz.
„Šance na úspěch nebývá kvůli kombinaci různých faktorů moc velká, pro řadu horolezců je to příliš velké sousto,“ vysvětloval, proč se na pátou nejvyšší horu světa standardně příliš často neleze.
A také Burdova expedice poznala v Himálajích krutost „Velké tmy“.
Část desetičlenné výpravy měla za cíl vedlejší vrchol Makalu II (7678 metrů), na kterém do té doby nestanul dokonce žádný Čech.
Po sérii náročných aklimatizačních výstupů však přilétla do Česka zkraje května zpráva o úmrtí jednoho z horolezců. 38letý David Roubínek zemřel při sestupu ze třetího výškového tábora – s největší pravděpodobností v důsledku otoku plic.
„Náš tým byl přímo u toho a ačkoliv udělal maximum pro jeho záchranu, nedokázal mu ani přes poskytnutí kyslíku a další medikace pomoci,“ napsal na své facebookové stránky brněnský Expedition Club, který výpravu pořádal.
Otřesení horolezci pak expedici přerušili, útok na Makalu posléze vzdali, ale někteří se po několika dnech přeci jen pokusili alespoň o výstup na vedlejší Makalu II.
Podařilo se, v polovině května stanuli na vrcholu Ksandr a Petr Kadanka jako vůbec první Češi v dějinách.
„Tohle je pro Davida! O podmínkách a náročnosti se bohužel nemusíme vůbec bavit. Respekt výkonu kluků a jejich vůli jít dál,“ napsal Expedition Club.
