Vládní plány na ozdravení veřejných financí nabírají na obrátkách. Ministryně financí Alena Schillerová v rozhovoru pro Českou televizi připustila, že připravovaný konsolidační balíček může dosáhnout až sta miliard korun.
Babiš dosud mluvil o tom, že vláda chce v roce 2028 snížit schodek zhruba o šedesát miliard korun. Schillerová nyní připustila, že souhrnný objem opatření na příjmové a výdajové straně může být ještě vyšší.
„Někde ty peníze musíme najít, ale o tom musí jednat koalice a není nic rozhodnuto,“ řekl Babiš. Jak pak premiér řekl tento týden, ve hře je mimo jiné zavedení sektorových daní pro vysoce zisková odvětví, například banky, energetické nebo zbrojařské firmy.
Schillerová upozorňuje, že kabinet bude muset hledat peníze na příjmové i výdajové straně rozpočtu. Mezi zvažovanými opatřeními jsou například změny spotřebních daní.
„To jsou různé daně ze závislostí, budeme rozšiřovat i lex kratom, jsou to různé typy spotřebních daní, teď se zaměřujeme na nikotinové sáčky,“ uvedla ministryně. Jednotlivá opatření by podle ní mohla přinést do rozpočtu ročně jednotky miliard korun.
Shoda zatím není
Na celkové podobě balíčku se ale koalice zatím neshodla. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala navíc upozornil, že jeho hnutí chce nejprve hledat úspory uvnitř státu a debata o zvyšování daní v klubu zatím neproběhla.
Kabinet už přitom některé kroky připravuje. Sněmovna poslala do třetího čtení návrh na zavedení padesátiprocentní sektorové daně pro rafinerie, která má přinést zhruba pět a půl miliardy korun ročně.
Vláda počítá také s vyšším výběrem mýtného nebo se snížením humanitární dávky, díky němuž chce ušetřit čtyři miliardy. Ani tato opatření ale nebudou na plánovanou konsolidaci stačit.
Babiš zároveň ujišťuje, že navržený schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 386 miliard korun chce během roku snížit o dalších dvacet miliard.
Navazuje na Fialovu konsolidaci
Konsolidaci veřejných financí v minulém volebním období prosadila také vláda Petra Fialy (ODS). Její balíček začal platit v lednu 2024 a podle tehdejších odhadů měl zvýšit příjmy veřejných rozpočtů o více než sedmdesát miliard korun ročně.
Zahrnoval například zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent, zvýšení daně z nemovitosti přibližně o 80 procent, zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance nebo zvýšení odvodů živnostníků.
Kabinet zároveň zvýšil některé spotřební daně a omezil výdaje na platy státních zaměstnanců a provoz státu. Současná vláda naopak některá opatření postupně ruší.
Snížila odvody živnostníků na úroveň roku 2025 a od příštího roku znovu zavádí školkovné, vyšší slevu na studenta nebo nižší DPH u nealkoholických nápojů v restauracích.