Dětské skupiny, kterým ještě nedávno nestačily kapacity, se kvůli klesající porodnosti potýkají s úbytkem dětí. Některým hrozí, že nebudou schopné pokrýt provozní náklady. Část provozovatelů proto začíná uvažovat o přechodu na péči o seniory.
Dětskou skupinu Zvoneček v Kokoníně v Jablonci nad Nisou navštěvuje osm dětí, z toho dvě jsou příbuzné provozovatelky. Aby skupina pokryla náklady, potřebovala by přijmout ještě další dvě. „V důsledku toho, že se zavírají okolní skupiny, se mi ozvalo zhruba deset chův, ale já je nemůžu přijmout,“ řekla ředitelka dětské skupiny Zvoneček Renata Hlavatá.
Podle průzkumu Asociace provozovatelů dětských skupin má čtvrtina jejích členů více než čtyřicet procent volných míst. Pokud se jim nepodaří kapacity alespoň zčásti naplnit, hrozí jim zánik.
Za nedostatkem dětí stojí podle asociace především dlouhodobý pokles porodnosti. Ten se projevuje také v mateřských školách, které mají více volných míst a začínají ve větší míře přijímat i dvouleté děti. „Úplata za mateřskou školu je nižší než úplata za dětskou skupinu, takže mnoho rodičů z finančních důvodů preferuje variantu mateřské školy,“ vysvětlila provozní ředitelka Asociace provozovatelů dětských skupin Kateřina Jarolímková.
Dalším důvodem je podle Jarolímkové nedostatečně promyšlená podpora vzniku nových dětských skupin. Při schvalování dotačních projektů se podle ní ne vždy dostatečně zohledňovalo, zda jsou další místa v konkrétní lokalitě skutečně potřebná. V některých oblastech tak vzniklo více zařízení, než kolik jich místní rodiny dokážou využít.
Prostory pro zájmové kroužky nebo péči o seniory
Provozovatelé některých dětských skupin neočekávají zlepšení ani v budoucnu. Hledají proto další možnosti využití svých prostor, například pro zájmové kroužky nebo péči o seniory. „Ráda bych využila prostory, abych nemusela zavřít, pro nějaké kroužky. Děti předškolního věku s rodiči, maminkami, můžou být i babičky,“ popsala Renata Hlavatá.
O přeměně dětských skupin na služby pro seniory podle Jarolímkové uvažuje část provozovatelů. Mohli by tak zůstat v oblasti péče a využít dosavadní zkušenosti zaměstnanců. „Měli jsme tři dětské skupiny. Jednu jsme museli zavřít z toho důvodu, že děti nejsou, a do budoucna máme v plánu přeorientovat se na seniory,“ potvrdila ředitelka dětských skupin Kotvička v Liberci a Jája Andrea Kusá.
„Teď je ta situace vlastně stejná jako situace před patnácti lety v péči o děti. Tehdy nebyly kapacity pro děti mladší tří let a na řadě míst nebyly kapacity ani pro tříleté děti. Teď se nacházíme v podobné situaci v případě seniorů,“ poznamenala Jarolímková.
Přestože by propojení péče o děti a seniory mohlo být podle ní přínosné z hlediska mezigeneračního setkávání, provozovatelé spíše zvažují úplnou změnu zaměření. Zařízení by tak přestala pečovat o děti a začala poskytovat služby výhradně seniorům.
První vlaštovky
Taková přeměna by ale vyžadovala stavební úpravy, zejména přizpůsobení prostor a sociálního zařízení. S tím jsou spojené náklady, které si řada provozovatelů nemůže dovolit. „Většina provozovatelů, kteří o tom začínají přemýšlet, trochu čeká na pobídky od státu, protože oni sami ve valné většině nemají prostředky na to, aby si to mohli dovolit zafinancovat,“ přiblížila Jarolímková.
Pomoc s případnou přeměnou dětských skupin na služby pro seniory nabízí například projekt Senior služby. „Zatím jde spíše o první vlaštovky. Mnozí provozovatelé si teprve nyní začínají plně uvědomovat, že se jich pokles porodnosti reálně dotkne, a začali se rozhlížet po alternativách,“ řekla ředitelka organizace Vše pro dětské skupiny Štěpánka Mašlárová.
Poradenství zahrnuje například administrativu, výkaznictví, komunikaci s klienty nebo zajištění stravování. „Chceme využít skutečnosti, že provozovatelé dětských skupin už disponují vhodnými prostory, týmy pečujících osob a často i dlouholetými zkušenostmi s provozem služeb péče. Cílová skupina by se sice změnila, ale provoz sociální služby pro seniory a dětské skupiny je v mnohém podobný,“ vysvětlila Mašlárová.
„Samotná péče o děti a seniory se pochopitelně liší, ale lze zde skvěle využít měkké dovednosti personálu, například schopnost uplatňovat respektující přístup,“ doplnila.
Největší překážkou je podle ní financování. „Ačkoli komunitní služby pro seniory výrazně chybí a poptávka po nich je obrovská, možnosti získat finance na jejich vybudování v současnosti téměř neexistují. Výjimkou jsou jen některé kraje, které mají vypsány individuální granty pro sociální služby, případně o jejich vypsání uvažují,“ řekla Mašlárová.
Samotný provoz sociální služby je podle ní finančně velmi náročný a podléhá přísným kontrolám. Zákon navíc stanovuje maximální výši úhrad od klientů, a to i v případě, že jde o zcela soukromé zařízení bez státních dotací.