Podle deníku The New York Times ruští představitelé usilují o odstranění sankcí v rámci širších jednání o dodávkách ropy do USA. Vysoce postavený americký úředník potvrdil, že Trumpova administrativa žádost skutečně posuzuje. Cílem má být podle jeho slov „zlepšit rusko-americké vztahy a pomoci ukončit válku na Ukrajině“.
Stejný představitel označil šéfa fondu Kirilla Dmitrijeva za užitečného prostředníka při vyjednávání.
Ruský fond přímých investic (RDIF) vznikl v roce 2011 s cílem přilákat zahraniční kapitál do ruské ekonomiky. Postupně se však stal významným nástrojem hospodářské diplomacie Kremlu. Jeho ředitel Kirill Dmitrijev patří mezi blízké spolupracovníky Vladimira Putina.
V Kyjevě narozený Dmitrijev absolvoval Stanford a pracoval kolem přelomu tisíciletí pro americké investiční fondy. Díky skvělé angličtině a znalosti amerického prostředí se pravidelně se účastní jednání s americkými představiteli.
S Trumpovými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kuschnerem, kteří jsou také z prostředí byznysu, si vytvořil blízký vztah.
Bidenovy sankce
Sankce na fond uvalila administrativa Joea Bidena v únoru 2022, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Americké ministerstvo financí tehdy RDIF označilo za symbol ruské kleptokracie a nástroj sloužící Putinovým zájmům. Sankce se vztahovaly také na samotného Dmitrijeva.
Jejich případné zrušení by fondu umožnilo obnovit část finančních transakcí a obchodních vztahů se západními společnostmi.
Jedním z důvodů současného sbližování Washingtonu a Moskvy jsou rostoucí ceny pohonných hmot ve Spojených státech. Američtí řidiči nyní platí za galon nafty (přibližně 3,78 litru) v průměru 6,35 dolaru. Před začátkem války s Íránem na konci února přitom cena dosahovala 3,76 dolaru.
Růst cen představuje pro Trumpovu administrativu zásadní politický problém. Třetího listopadu totiž Spojené státy čekají kongresové volby, ve kterých republikánům hrozí ztráta parlamentní většiny. Trump se proto snaží zvýšit nabídku ropných produktů na světových trzích a snížit ceny pro americké spotřebitele.
Právě proto se 9. října dohodl s Vladimirem Putinem na obnovení dodávek ruské nafty do Spojených států. Americké ministerstvo financí následně vydalo dočasnou výjimku ze sankcí, která obchod umožňuje až do dubna 2027.
Trump obviňuje Kyjev
Trump přitom z vysokých cen opakovaně obviňuje také Ukrajinu. Kyjev totiž v posledních měsících intenzivně útočí na ruské rafinerie, čímž omezuje výrobu a vývoz pohonných hmot. Americký prezident tyto útoky označil za ostudné a prohlásil, že Ukrajina zbytečně zvyšuje světové ceny ropy.
„Existuje spousta jiných cílů, na které mohou útočit,“ uvedl Trump v rozhovoru pro Newsmax. Významnou příčinou současného zdražování je však rovněž válka s Íránem, která narušila dodávky ropy z Blízkého východu.
První ruské tankery již mezitím vyrazily směrem k Severní Americe. Ruský vicepremiér Alexandr Novak oznámil, že tři lodě přepravují přibližně 140 tisíc tun nafty.
Jedním z plavidel je tanker Agioi Fanendes, který 22. října naložil 40 tisíc tun paliva v ruském přístavu Primorsk a podle přepravních údajů má 7. listopadu dorazit do New Yorku.
Novak zároveň zdůraznil, že při organizaci dodávek sehrál důležitou roli právě fond Kirilla Dmitrijeva. Rusko plánuje v následujících měsících vývoz dále navyšovat a to před problémy se zásobováním naftou na vlastním ruském trhu.
Obnovení dodávek do Evropy
Energetická spolupráce se však nemusí omezit pouze na naftu. Američtí a ruští představitelé podle agentury Reuters diskutovali také o možnosti obnovení dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů Nord Stream, které byly v září 2022 poškozeny podmořskými explozemi.
Do projektu by mohl vstoupit americký investor, který by následně profitoval z přepravy plynu. Obnovení provozu však naráží na evropské sankce i odpor Německa.
Další kontroverzi vyvolal projekt americké společnosti Polar LNG, která plánuje těžbu a zkapalňování zemního plynu na Aljašce. Podle zjištění New York Times měl její rozvoj skrytě financovat ruský energetický gigant Novatek. Bývalý ředitel společnosti Joel Riddle uvedl, že o skutečném původu části peněz původně nevěděl.
Riddle v září opustil vedení společnosti a označil ruské financování za možný problém z hlediska amerických sankcí. Polar LNG však jeho tvrzení zpochybňuje a tvrdí, že byl z funkce odvolán z oprávněných důvodů. Projekt zatím není v komerčním provozu.
Odpor v Kongresu
Trumpovy kroky vůči Rusku mezitím vyvolávají odpor části amerického Kongresu, včetně republikánských zákonodárců. Kongresman Brian Fitzpatrick předložil návrh zákona, který by zrušil výjimku umožňující dovoz ruské nafty a zabránil podobnému uvolňování sankcí v budoucnu.
Kriticky se vyjádřil také republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. „Chápeme, že Putinovi nelze věřit,“ prohlásil v souvislosti s rozhodnutím Bílého domu zmírnit sankční tlak.
Trumpův vyjednavač Steve Witkoff naopak pokračuje ve vstřícném přístupu k ruskému vedení. Během návštěvy Petrohradu 21. října se znovu setkal s Vladimirem Putinem a po propuštění zadržovaného amerického občana jej veřejně označil za lidumila.